9. Mléko, smetana a mléčné produkty

14. Mléko

15. Mléko

19. Nápoje

24. Štítná žláza

7d. Štítná žláza

Mléko se všeobecně považuje za nejdokonalejší potravu. Poloviční pravda je horší než úmyslná lež. Mléko v lidské výživě je potravou, která tvoří nejvíc hlenů. Podle mých zkušeností je od dětství až do stáří tou nejzáludnější příčinou nachlazení, chřipek, průduškových potíží, astmatu, senné rýmy, zápalu plic, tuberkulózy, kožních chorob a zánětu vedlejších nosních dutin.

Potrava dítěte je tehdy přirozená, jestliže se jedná o mléko jeho matky. Toto mléko obsahuje vodu, přírodní cukry, soli, aminokyseliny, hormony, vitaminy a ty prvky, které potřebuje jeho malé tělo k růstu. Jednou z nejdůležitějších účinných látek v mléce je substance kasein; dodává velký počet aminokyselin k tvorbě bílkovinných molekul, nutných ke stavbě dětského těla. Kasein je obsažen jen v mléce a ve vejcích.

Kravské mléko je podstatně hustší než mléko mateřské a obsahuje o 300% víc kaseinu. Má zdvojnásobit váhu telátka v šesti až osmi týdnech, zatímco tělo dítěte potřebuje šest až sedm měsíců, aby svoji váhu zdvojnásobilo. Kravským mlékem se tělo telátka buduje tak, aby v dospělém stavu dosáhlo 450 až 900 kg váhy. Který muž nebo žena by si přáli vážit 110 nebo 140 kilogramů?

Dalším důležitým bodem, který se často přehlíží, je obsah fosforu v mléce. Fosfor je kyselinotvorný prvek a kravské mléko ho obsahuje skoro o 50% víc než mléko mateřské. Mimoto je v obou druzích mléka rozdílný poměr fosforu a síry.

Už syrové kravské mléko není nic dobrého. Ale dávat dětem a nemocným pasterizované mléko je, podle mého mínění a zkušeností, neuvěřitelná hloupost.

Pasterizování mléka bylo zavedeno, až se z mléka stal „Big business“. Je prakticky nemožné manipulovat s velkým množstvím mléka a mléčných výrobků a transportovat je do velkých vzdáleností, aniž by se nezkazily. To nese s sebou přirozeně finanční ztrátu. Otázka výživné hodnoty se tedy podřídila profitům. Byly ustanoveny zákony, chránící tyto zisky bez ohledu na ztrátu výživné hodnoty potraviny.

Na neštěstí je politická mašinérie stále víc řízena myšlenkou zisku než etickou integritou. Kdyby byla integrita v popředí, muselo by se věnovat víc pozornosti ničení živých elementů v naší potravě pasterizací. To by však vyžadovalo vzdělávací metody, které by přesahovaly chápavost dnešních politiků.

Stačilo by dokázat, že pasterizace mléka neznamená vůbec ochranu,zdraví jednotlivce nebo společnosti, ale že vlastně chrání mléko před zkysáním.

Tvrzení, že mlékem se přenášejí nemoci, čemuž se pasterizováním zabrání, je úplná a totální nepravda. Pasterizování neusmrcuje ani tyfové bakterie, ani Coli-bakterie (střevní bakterie), ani bacily tuberkulózy. Aby se usmrtily choroboplodné bakterie, muselo by se mléko zahřát na teplotu mezi 90 °C a 110 °C. To by však zabraňovalo tvorbě smetany v láhvovém mléce a znamenalo velkou nevýhodu z hlediska obchodního.

Že je pasterizované mléko pro lidi nebezpečné a nevhodné, dokázalo 12 úmrtí v San Francisku v roce 1928, která byla přímo připsána konzumaci pasterizovaného mléka. 5002 případů - tyfu s 533 úmrtími v Montrealu bylo také přímo zapříčiněno pasterizovaným mlékem.

Děti, které neustále trpěly chorobami z nachlazení, se staly zdravějšími a silnějšími, jestliže se mléko nahradilo syrovou karotkovou šťávou nebo jinými šťávami. Jejich nachlazení zmizela.

Dospělí, kteří trpěli astmatem, sennou rýmou nebo jinými stavy zahlenění, reagovali okamžitě na vynechání mléka z jejich výživy, a to hlavně v tom případě, jestliže byly vynechány i škrobové výrobky. Existuje reklama, že mléko je nutnou součástí lidské výživy. Jestliže některý zdravotník jeho pití doporučuje, je to známka neznalosti zákonů fyziologie výživy a známka nepochopení základní příčiny nadměrného zahlenění organizmu.

Neexistuje žádný člen živočišné říše, který by se živil mlékem, jestliže byl jednou odstaven. Jenom člověk je tak nerozumný a přehlíží, že konzumace mléka je příčinou mnoha jeho chorob.

Příroda vybavila mléko každého druhu zvířat takovými substancemi, které jsou nejvhodnější pro růst jeho potomků.

Je nespornou skutečností, že mléko použité jako potrava v kojeneckém věku zachová život. Nepopírá se také, že lze vzácně pozorovat, jak telátko pije od kozy, koťátko od fenky nebo štěňátko od klisny. Máme dokonce záznamy o tom, že gorila kojila dítě. To jsou však nouzové případy v přírodě a nikoliv běžný způsob výživy.

Vždycky jsem byl toho názoru, že by se měla vyučovat od mateřské školky přes všechny školní třídy anatomie člověka a fyziologie výživy - a je pro to pádný důvod. Jde o význam vědy o životě v našich potravinách a o význam života v zelenině a ovoci pro výživu lidského těla a regeneraci jeho buněk a tkání.

Dále zastávám názor, že by se touto tematikou měla zabývat každá žena, než otěhotní, nebo hned jakmile zjistí, že je těhotná, aby mohla čelit problémům, které na ni čekají.

Její vlastní výživa má teď dva úkoly. Musí nejen živit své vlastní tělo tak, aby potrava byla dokonale vstřebána a aby vylučovací procesy probíhaly účinně, ale musí navíc mít k dispozici správný druh potravy, aby dětské tělo mohlo správně růst.

Je sice pravda, že kravské mléko obsahuje velké množství důležitého vápníku, ale ostatní prvky, ze kterých je mléko složeno, jsou v tak nevyváženém vztahu k potřebám lidského těla, že prakticky zničí ty výhody, které by vápník tělu poskytl.

V syrové zelenině, salátech a ovoci je jak vápník, tak všechny ostatní důležité látky, které potřebuje matka i nenarozené dítě. Aby je však obdrželi v dostatečném množství, musí být doplněny syrovými šťávami, jako například šťávou karotkovou nebo směsí karotka-špenát. (Přečtěte si k tomu moji knihu „Čerstvé zeleninové a ovocné šťávy.“)

Novorozeně potřebuje mateřské mléko. Jestliže není k dispozici, přichází v úvahu mléko kozí, které je mu svým chemickým složením nejvíc podobné. Nesmí být ovšem pasterizované a nemělo by se ohřívat na vyšší teplotu než 36 °C. Po prvních třech nebo čtyřech týdnech se k němu může přidat čerstvě připravená šťáva z karotky. Začne se čtvrtinou šťávy a třemi čtvrtinami mléka a podíl šťávy se zvolna zvětšuje. Tento postup se osvědčil.

Sójové mléko a jiná rostlinná mléka přišla v posledních letech do módy. Protože neobsahují žádné živočišné substance, považují se za dobrou náhradu zvířecího mléka. Sójové výrobky mají však v lidském zažívacím ústrojí kyselinotvorný účinek, přestože při pokusech v laboratoři lze dosáhnout alkalickou reakci. Následující srovnání sójového mléka s mlékem mateřským a kravským je velmi poučné.

Mateřské mléko obsahuje 87% vody, kravské mléko skoro také, zatím co sójové mléko má jen 10% vody. Tím, že se při výrobě přidá k sójovému mléku voda, nepřemění se na vodu organicky vázanou. Mateřské mléko obsahuje asi 1,5% bílkovin, kravské mléko 3,5% a sójové mléko víc jak 33%. Uhlohydrátů ve formě přírodních cukrů je v mateřském mléce 6%, v kravském mléce skoro 5%, kdežto sójové mléko je složeno z více než 33% škrobových sacharidů. Mateřské mléko obsahuje 4% tuku, kravské 3% až 4% a sójové mléko skoro 17%.

Jestliže srovnáme chemické složení mateřského mléka se sójovým, zjistíme, že druhé má o 170% víc fosforu a o 400% víc síry. Oba tyto prvky jsou kyselinotvorné. Naproti tomu obsahuje mateřské mléko o 3500% víc chlóru - čisticího prostředku - než mléko sójové.

Tyto faktory jsou velmi důležité, jestliže uvážíme, že mnoho duševních chorob, neurastenií, sklony k abnormálnímu sexu a jiné poruchy nervového systému jsou hlavně zaviněny nevyváženým poměrem těchto prvků v potravě. Nedostatek chlóru v sójovém mléku má velký vliv na žaludeční šťávy a může vést k nedostatku kyseliny sírové. Tento nedostatek může dále způsobit poruchy složení a aktivity krve.

Jestliže byl sójový prášek nebo mléko vystaveno nadměrnému horku, nejsou prvky v něm obsažené již organické.

Nakonec můžeme říct, že jestliže dítě nechce nebo nemůže pít mléko, je nejlepší dát mu rozmanité čerstvé syrové ovocné a zeleninové šťávy, abychom dodali jeho tělu všechny potřebné minerálie, chemické prvky, vitaminy, hormony, kalorie a aminokyseliny, které potřebuje. Jestliže jsou šťávy správně připravené - čerstvě vytlačené, z čerstvého ovoce a zeleniny dobré kvality - bude mít dítě silné, zdravé, vitální a proti chorobám značně odolné tělo. Protože dítě roste, můžeme šťávy doplnit jemně strouhanou syrovou zeleninou a ovocem.

Je přirozené, že tělo si najde prostředky a cesty v podobě horečky, vyrážky nebo nemoci, aby se zbavilo odpadových látek z devitalizovaných potravin.

Mléko je koncentrovaná bílkovina, smetana je, prostě tuk. Tvoří také něco hlenů, ale přesto je to dobrý tuk za předpokladu, že se jí s mírou. Smetana by se neměla pasterizovat. Živočišné tuky jsou kyselinotvorné, a jestliže se vaří a pečou, mohou způsobit poruchy jater, žlučníku a slinivky břišní.

Čím je sýr ostřejší, tím víc působí na tělo kyselinotvorně a tvoří víc hlenů. Nejméně kyselinotvorný je doma vyrobený tvaroh a potom švýcarský sýr (ten, který se vyrábí v kulatých bochnících o průměru až 90 cm).