Rebarbora

41. Šťáva z rebarbory

     Rebarbora je pravděpodobně více zodpovědná za ledvinové potíže u dětí než kterýkoli z ostatních faktorů. Jen velice málo rostlin, jestliže vůbec nějaké má tak velkou koncentraci kyseliny šťavelové, jako rebarbora. Vařením se přemění tato kyselina v anorganickou chemikálii, která, jestliže ji sníme, zanechá v těle značné množství krystalků kyseliny šťavelové.

     Bezpočetné případy revmatizmu a revmatické horečky mohou být zaviněny konzumací vařené rebarbory. Jedí ji děti i dospělí, údajně pro její projímavý účinek, který se dostaví poměrně rychle, takže se nemyslí na tvorbu krystalků kyseliny šťavelové. Její usazeniny v těle nedráždí okamžitě, ale jejich účinek se dostavuje záludně a pomalu.

     Z tohoto důvodu jsou následky jen zřídka, jestliže vůbec, připisovány té správné příčině, totiž konzumaci rebarbory.

     Téma kyselina šťavelová je tak důležité, že jsem mu věnoval celou kapitolu (viz Kyselina šťavelová)

     Rebarborová šťáva nám může být užitečná za předpokladu, že ji použijeme úsporně a jen společně s ostatními šťávami, např. karotkovou, celerovou nebo ovocnou. Povzbuzuje peristaltiku. Neslaďte ji nikdy cukrem, použijte medu. ²