Hluchavka bílá
Lamium album L.

19920707

Lidové názvy:

Cumláň, hluchá kopřiva, nedunice, hluchánka.

Výskyt:

Je rozšířená po celé Evropě. U nás roste nejčastěji v křovinách, v příkopech a na rumištích.

Popis:

Hluchavka je vytrvalá bylina. Lodyha je čtyřhranná, nerozvětvená 10-15 cm vysoká, listy jsou vstřícné, srdčitě vejčité, zašpičatělé, pilovité, opatřené paličkovitými chloupky, vyměšující vonný olej. Horní listy mají kratší řapíky. květy jsou bílé ve svazečkách v úžlabí listů. Rozvíjejí se od dubna do října. Kalich je pětizubý, koruna dvoupyská s horním pyskem vyklenutým, neděleným, dolním plochým. Po každém kraji korunního jícnu jsou mimo větší zub ještě jeden až dva zoubky menší. Plodem jsou čtyři kulaté tvrdky.

Sbíraná část:

Květ (Flos lamii albi, Flos urticae mortuae).

Sbíráme:

od května do září.

Sběr:

Bílé květní koruny se vytrhávají za suchého počasí nejlépe kolem 12. hodiny. Suší se pokud možno rychle a ve stínu. Umělá teplota při sušení nemá překročit 35 ° C. Snadno vlhne a hnědne a tím se stává bezcennou, proto se doporučuje po přirozeném sušení ještě krátké zahřátí umělou teplotou. Droga je téměř bez pachu a má slabě hořkou chuť.

Sesychací poměr

je 8 : 1.

Účinné látky:

Glykosid lamiin, slizové látky, silici, hlen, emulsin, flavonové glykosidy, katechinové třisloviny, isoquercitrin, saponin, cholin, biogenní aminy - histamin, tyramin a metylamin a éterické oleje.

Použití:

Má svíravé, stahující účinky (adstringencia), působí protizánětlivě a mírně diureticky (podporuje močení), ulehčuje odkašlávání a uvolňuje hlen (expektorans)

Nálev:

Vnitřně užíváme při

zánětech horních cest dýchacích ,

chronické bronchitidě,

upravuje střevní činnost a reguluje stolici,

při kataru průdušek,

močových cest,

při kolice,

krvotoku,

úplavici,

bušení srdce,

čistí krev.

Zevně překrvuje kůži a zmenšuje místní dráždivost. při

pyodermiích,

hemeroidech.

Tinktura:

při nespavosti

a při krvácení z pochvy.