Vylučovací soustava

Ledviny

a) kůra ledviny (s nefrony)

b) dřeň ledviny (soustředění kanálků)

c) pánvička ledvinná (pelvis renalis)

d) močovod (vesica urinaria)

e) ledvinné cévy (tepna a žíla ledvinná)

Žlázy s vnitřní sekrecí - nákres + podrobný popis

Žlázy s vnitřní sekrecí

Endokrinní žlázy

Ledviny

19. j) Ledviny

10a. Ledviny

     Anatomicky a funkčně je ledvina tvořena korou a dření.

     Korová vrstva obsahuje asi 1 milión základních stavebních a funkčních jednotek nefronů. Nefron se skládá z glomerulu a z ledvinných kanálků a svou funkcí připomíná filtr. Glomerulem protéká krev, která se zbavuje odpadních látek. V kanálcích dochází ke zpětnému vstřebávání vody, minerálních látek a živin. Moč tvoří pouze voda a odpadní látky, které již tělo nepotřebuje. Dřeň je žíhaná.

     Žíhání se sbíhá vějířovitě k tzv.papilám ledvinným. Každá z papil ční do kalichu ledvinných (drobných,nálevkovitě rozšířených trubiček spojujících se do pánviček ledvinných). Z nich vystupují močovody vyúsťující do močového měchýře.

     Tzv. glomerulární filtrát je buňkami ledvinných kanálků upravován v zahuštěný filtrát (definitivní moč). Definitivní moč přitéká sběracími kanálky do kalichu ledvinných, z nich pak do pánvičky ledvinné a dále do močovodu. ¹⁶

     Ledviny společně s močovody, močovým měchýřem a močovou trubicí tvoří močový systém, vylučující z těla dusíkatý odpad v podobě močoviny. Současně s odstraňováním rozpustných odpadních produktů ledviny udržují rovnováhu solí, tekutin a stopových prvků v organizmu a podílejí se na regulaci krevního tlaku. Aby mohly všechny tyto úkoly úspěšně plnit, jsou bohatě zásobeny krví, a to vlastní tepnou vycházející přímo z aorty – minutu co minutu proteče ledvinami 1,2 litru krve..

     Ledviny jsou párovým orgánem; jsou uloženy symetricky v zadní části břišní dutiny asi 5 cm od páteře přímo pod dolními žebry. Průměrná ledvina dospělého člověka je asi 10 centimetrů dlouhá a váží přibližně 150 gramů.

80 kilometrů nefronů

     Základní funkční jednotkou ledvin, ve které se vytváří moč, je nefron. Podobá se dlouhé trubičce, jejíž jeden konec je rozšířený a slepě uzavřený (tzv. Bowmanův váček), v němž je uloženo cévní klubíčko (glomerulus) skládající se z 20 až 40 vlásečnicových kliček – tento útvar se nazývá ledvinné tělísko (viz obr. dole). Z glomerulu vychází kanálek nefronu nejprve v podobě tzv. Henleovy kličky a poté jako sběrací kanálek ústící do ledvinné pánvičky.

     V každé ledvině je kolem jednoho milionu nefronů a plocha jejich vnitřního povrchu měří celkem 6 až 7 m². Kdyby se kanálky všech nefronů rozvinuly a poskládaly za sebou, dosáhly by délky asi 80 kilometrů.

     Vlastní filtrační plocha tvořená stěnami vlásečnic v glomerulu, vnitřním listem Bowmanova pouzdra a tzv. bazální membránou nalézající se mezi nimi činí 1,5 m². Tímto filtrem přechází z krve do začátku nefronu tekutina, obsahující nízkomolekulární látky do velikosti 4 nanometrů. Molekuly krevních bílkovin do tohoto filtrátu, kterého se denně vytvoří 170 až 180 litrů, nepřecházejí. Tato takzvaná primární moč dále protéká kanálky nefronu a postupně se redukuje na 1,5 až 2 litry konečné moči denně. 

     Zpět do krve se tedy vstřebá 99 procent vody a s ní i veliké množství látek, které tělo nezbytně potřebuje a o něž nesmí být ochuzeno.

     Moč je z ledviny transportována vývodnými močovými cestami do močového měchýře, v jehož stěně se nalézá hladká svalovina, která se uplatňuje při vypuzování moči. S přítokem moči stoupá v močovém měchýři tlak, zprvu jen zvolna, při větším naplnění prudčeji. Výraznější nucení k močení nastává při náplni 350 až 400 ml, kdy je v močovém měchýři tlak přibližně 13 kPa. Za normálních okolností se u dospělého člověka vytvoří za den 1,5 až 2 litry moči. Klesne-li množství vylučované moči za den pod 500 ml, zadržují se v těle odpadní produkty dusíkového metabolismu, zvláště močovina, a vyvolají otravu organizmu, která se nazývá urémie. ²¹

Podle J. Šimka: Čísla o lidském těle a jak jim rozumět.

 Praha 1995