Opěrný a pohybový aparát

Svaly

17. Svaly

     Naše svaly pracují i bez jakéhokoli pohybu, už jenom tím, že vzdorují síle zemské přitažlivosti. Ani ve spánku se všechny svaly neuvolní – svalovina vnitřních orgánů zajišťuje nepřetržitou činnost životně důležitých systémů.

     Podle stavby a funkce se svalová tkáň dělí na tři základní typy:

     Hladké svalstvo zajišťuje pomalé a nepřetržité pohyby trávicí trubice, cévních stěn a dalších vnitřních orgánů. 

     Svalovina srdce – myokard – představuje samostatný typ svalové tkáně, která čerpá krev do celého těla. 

     Příčně pruhované svalstvo - Nejsilnější a nejobjemnější jsou kosterní svaly, které umožňují pohyb jednotlivých části těla a které zaujímají kolem 30 procent tělesné hmotnosti u žen a kolem 40 procent u mužů.

Kosterní svalstvo

     Jenom tento druh svaloviny podléhá naší vůli. Proto se pohybům řízeným přímo centrálním nervovým systémem říká pohyby volní. Kosterní svaly jsou protkány sítí krevních vlásečnic a mnoha nervovými zakončeními. O kosterním svalu se také hovoří jako o svalu příčné pruhovaném, neboť při pohledu pod mikroskopem tak skutečně vypadá.

     V lidském těle je asi 640 kosterních svalů. Kosterní sval se skládá ze svalových vláken, oddělených malým množstvím vaziva, jímž procházejí nervová vlákna a cévy krevní i mízní.

     Svalová vlákna vytvářejí snopečky a snopce oddělené od sebe rovněž vazivem. Souhrn snopců vytváří svalové bříško, které je pokryto tenkou vazivovou blánou zvanou fascie. Svalové bříško na obou koncích přechází ve vazivové šlachy, jimiž se sval upíná na kostru.

     Svalová vlákna kosterního svalu jsou dlouhé, protáhlé mnohojaderné buňky dosahující délky 0,5 až 20 cm, ve velkých svalech až 30 cm. Uvnitř svalových vláken se nachází polotekutá, růžově zbarvená hmota – sarkoplazma, v níž jsou uloženy tzv. myofibrily, které jsou vlastními nositeli stažlivosti svalu. V jednom svalovém vlákně může být několik set až několik tisíc myofibril. Právě na myofibrilách, procházejících celým svalovým vláknem, je vidět střídání světlých a tmavých pruhů, které je způsobeno složením bílkovinných řetězců myosinu a aktinu.

      Povely k činnosti jsou ke svalům přiváděny hybnými nervy, vystupujícími z míchy nebo přímo z mozku. Nervová vlákna se ve svalu větví a podle jemnosti prováděných pohybů připadá na jedno nervové vlákno různý počet svalových vláken. 

Povel ke stahu svalového vlákna postupující k němu po nervovém vláknu má charakter šířící se elektrické vlny, které říkáme akční potenciál. Když tento potenciál dorazí do nervosvalové ploténky, podnět ke stahu je v ní svalovému vláknu předán chemickým prostředníkem – acetylcholinem. V nitru svalového vlákna dochází vlivem podráždění k uvolňování iontů vápníku a k jejich vazbě na bílkovinu troponin. Důsledkem je uvolnění molekul aktinu a myosinu z klidového postavení, a tedy stah svalového vlákna.

     Tento děj vyžaduje ovšem dodání energie. Zdrojem energie jsou látky adenosintrifosfát a kreatinfosfát, které se vytvářejí ve svalovém vláknu při štěpení glukózy a mastných kyselin. Nezbytnou podmínkou správného štěpení glukózy je přítomnost kyslíku. Není-li ve svalu k dispozici dostatek kyslíku, jako je tomu na počátku práce nebo při větším svalovém výkonu, kdy krev nestačí pracující svaly kyslíkem plně zásobit, vzrůstá ve svalech a druhotně i v krvi koncentrace kyseliny mléčné, což se navenek projeví bolestí ve svalech.

     Ačkoli se zdá, že svalnatý kulturista má oproti netrénovanému úředníkovi více svalových vláken, jejich množství na zevní muskulatuře nezávisí. Svalová vlákna kulturisty jsou pouze větší a silnější a je mezi nimi také mnohem více vazivové tkáně. Fyzická aktivita stimuluje totiž produkci většího množství aktinu a myosinu, což vede jak k růstu myofibril v jednotlivých svalových vláknech, tak k zesilování celých vláken. U mužů sehrává svou roli i mužský pohlavní hormon testosteron.

Hladké svalstvo

     Je typem svaloviny vnitřních orgánů, zejména trávicího a dýchacího ústrojí, dělohy, močového měchýře, cévních stěn a kůže. Má vrstevnatou stavbu a pracuje sice pomalu, ale vytrvale a prakticky bez únavy. Hladká svalovina je tvořena protáhlými, vřetenovitými, jednojadernými buňkami, které se mohou prodloužit až na desetinásobek klidové délky (např. v děloze nebo močovém měchýři). Činnost hladkých svalů si většinou neuvědomujeme. Nelze je ovládat vůlí a stahují se jen na podněty autonomních nervů. Ve stěnách žlučovodů, močovodů a střev jsou svalové buňky uspořádány do dvou vrstev – kruhové a podélné.

      Střídavé stahy obou vrstev vyvolávají vlnový, peristaltický pohyb, který posunuje např. tráveninu vpřed a vždy jedním směrem, třeba i v poloze hlavou dolů. Zvláštností hladkého svalu je, že se stahuje po předchozím protažení i bez nervového nebo chemického vlivu. ²¹