Jitrocel kopinatý a větší

Bylinky Zdraví na dlani

 

 

Jitrocel větší (širokolistý)
Plantago major L.

 

Jitrocel kopinatý
Plantago lanceolata L.

 

Lidové názvy:

Beraní jazýček, celník, jazýček, myší ocas, olověný jazýček, psí jazyk, skorocel, skorocél, špičatý a okrouhlý jitrocel, volský jazyk, král cest (wegerich).

 

Výskyt:

Je rozšířený v Evropě a v Asii; u nás hojně na polích, u cest, na lukách, na ladem ležící půdě a v travnatých příkopech. Někdy se také pěstuje.

 

Popis:

Jitrocel je vytrvalá bylina s krátkým oddenkem. Z růžice přízemních listů vyrůstá několik stvolů, zakončených válcovitým klasem malých obojakých květů. Kalich je čtyřdílný, koruna čtyřcípá barvy bledě fialové, 4 tyčinky s dlouhými, bílými nitkami, které z květu vyčnívají. Semeník je dvoupouzdrým plodem je tobolka s osmi semeny. Jitrocel kopinatý má listy kopinaté, celokrajné, nezřetelně zoubkované, ponenáhlu zúžené v řapík. Klásek je krátký, před rozkvětem zašpičatělý. Jitrocel větší má listy vejčité, celokrajné s podélnou nirvaturou. Klásek je dlouhý až 6 cm.

 

Sbíraná část:

List (Folium plantaginis)

 

Sbíráme:

od června do srpna.

 

Sběr:

Sbíráme listy dřív než se objeví květní stvoly. Na sušení je to jedna z nejchoulostivějších rostlin. Suší se rychle na slunci ve vrstvách nejvýše do pěti cm nebo při umělé teplotě do 40 ° C. Snadno se zapařuje a listy pak tmavnou. Po raní rose a po dešti jitrocel nesklízíme. Vlhké listy, zejména pomačkané rychle černají, což způsobuje glykosid aukubin. Droga se musí uchovávat v suchu a v dobře uzavřených nádobách. Má být zelená až zelenonahnědlá. Je téměř bez pachu a má mírně hořkou a poněkud svíravou chuť.

 

Účinné látky:

Slizové látky, glykosid aukubin a catapol, hodně xantofylu, vitamín C, kyselinu křemičitou, loliolid, tyrosol, fenolové kyseliny, enzymy invertin a emulsin, uhlohydrát xylin a látky fytoncidní (rostlinná antibiotika).

 

Použití:

 Čaj (nálev):

  • usnadňuje odkašlávání
  • uvolňuje hlen (expektorancia),
  • upravuje stolici,
  • užívá se při dýchacích nemocech se siným zahleněním,
  • při chronickém kataru průdušek,
  • kašli,
  • černém kašli,
  • plicním astmatu,
  • tuberkulóze plic,
  • při poruchách trávení provázeném zácpou,
  • zahlenění plic,
  • zahlenění žaludku,  
  • zahlenění střev ,
  • čistí krev,
  • čistí plíce,
  • čistí žaludek,
  • při zánětu ledvin  
  • močového měchýře,
  • při hemoroidech,
  • chrlení krve,
  • krvavém močení .
  • Je nepostradatelný pro lidi, kteří mají špatnou krev,
  • málo krve,
  • slabé plíce  
  • ledviny,
  • bledý vzhled,
  • kteří dostávají vyrážky
  • lišeje,
  • pokašlávají,
  • chraptí
  • a jsou celí pohublí.

 

Zevně:

  • na špatně se hojící rány,
  • vředy,
  • pohmožděniny,
  • spáleniny,
  • omrzliny,
  • bodnutí od vos nebo včel,
  • na potírání při zánětech očí,
  • mírní bolesti hlavy
  • používá se jako kloktadlo při zánětech a otocích mandlí.

 

Čaj z mateřídoušky a jitrocele:

(Směs na bronchiální astma)

  • 1 díl mateřídoušky,
  • 1 díl jitrocele.

Jednu čajovou lžičku směsi spaříme ve 0,25 litru vřelé vody a krátce vyluhujeme, přidáme citrón. Pijeme 4 - 5x denně.

 

S citrónem pomáhá při

  • při onemocnění jater
  • močového měchýře,
  • zánětu průdušek,
  • astmatu
  • i při černém kašli.

Tento čaj účinkuje i při nebezpečí zápalu plic, tehdy se pije každou hodinu po doušcích.

 

Kořen

  • se žvýká při bolesti zubů.

 

Obklady:

z rozmačkaných listů se používají na

  • mokvavé lišeje,
  • špatně se hojící rány,
  • tj. při bodných i tržných ranách,
  • při bodnutí hmyzem
  • při dně,
  • krvácení z hemoroidů,
  • krvácení z nosu (s octem),
  • krvácení z dělohy (s octem),
  • při pokousání psem nebo hadem,
  • při zhoubných onemocněních žláz (je dobré nejdříve místo potřít majoránkovým olejem a potom přiložíme jitrocelové listy a zavážeme ručníkem),
  • při bércových vředech (jakkoli dlouho starých),
  • ztvrdlých uzlinách
  • a při trombóze.
  • Listy se solí léčí strumu (vole) na krku.
  • List vložený do obuvi odstraňuje puchýře
  • a opuchliny nohou.

 

Sirup:

  • čistí krev od všech nečistot a chorobných látek,
  • proti kašli a nachlazení.

Užíváme jednu polévkovou lžíci před jídlem, (děti pouze čajovou).

 

Tinktura:

používá se jitrocel větší (širokolistý); užívá se 3x denně 8 kapek při

  • bolestech zubů i prudkých,
  • neuralgii obličeje,
  • nočním pomočování,
  • nervových bolestech v oblasti obličeje,
  • při zánětu trojklaného nervu,
  • úniku moče,
  • nucení k častému močení,
  • slabosti svěračů močového měchýře,
  • bolestech uší
  • zánětu středního ucha (tinktura se míchá s glycerinem pro přímé použití - nalije se do zvukovodu).

 

Obklady z listů jitrocele:

Čerstvě natrhané listy jitrocele omyjeme a semeleme na masovém mlýnku nebo válečkem na nudle je rozválíme na kaši a přiložíme na nemocné místo.

 

Jitrocelový sirup I:

  • Asi 400 g jitrocelových listů,
  • hrst nových smrkových výhonků
  • a jednu třezalku

vložíme do 4l láhve od okurek a zalijeme vodou s 2 lžícemi kyseliny citrónové. Druhý den slijeme přes plátýnko a přidáme 3 kg cukru. Vše svaříme do zhoustnutí a nalijme do sklenic a uložíme do chladničky.

 

Jitrocelový sirup II:

Čtyři vrchovaté hrsti listů jitrocele semeleme na masovém mlýnku. Do kaše přidáme trochu vody, 300 g cukru a 250 g včelího medu. Za stálého míchání všechno vaříme na slabém ohni, až vznikne zahuštěná tekutina, horkou ji naplníme do sklenic a uložíme do chladničky.

 

Jitrocelový sirup III:

Umyté listy uložíme ve vrstvách s cukrem do sklenice na okurky a všechno řádně stlačíme. Hmota se postupně usazuje. Následující dny se vrstvy doplňují, až je sklenice plná. Pak ji zavážeme dvoj až trojnásobně pergamenem nebo celofánem. V zahradě na chráněném místě vykopeme jámu a sklenice do ní vložíme. Nad sklenici dáme desku, zatížíme kamenem a celé zasypeme zemí. Deska i kámen mají zůstat viditelné. Za stálé teploty v zemi zkvasí cukr s listy na sirup. Po třech měsících sklenici vyjmeme, šťávu vylisujeme ovocným lisem (ne přes hadřík), převaříme, naplníme do láhví a dobře uzavřeme.

 

Jitrocelový sirup IV:

Umyté listy uložíme ve vrstvách s cukrem do sklenice na okurky a všechno řádně stlačíme. Hmota se postupně usazuje. Následující dny se vrstvy doplňují, až je sklenice plná. Pak ji zavážeme dvoj až trojnásobně pergamenem nebo celofánem. Sklenici necháme stát na teplém místě na slunci do doby, kdy se sirup usadí u dna. i takto získaný sirup dobře převaříme.

 

Jitrocelový sirup V:

2 hrsti čerstvých listů jitrocele kopinatého rozmixujeme s 250g medu a 1 dl vody. Vaříme na mírném ohni tak dlouho, až se udělá hustý sirup. Používá se denně třikrát 1 lžíce, nejlépe do čaje.

 

Smažený jitrocel:

  • 2 vejce,
  • 2 lžíce mléka,
  • 3 lžíce výběrové mouky,
  • trochu soli,
  • špetka kypřícího prášku,
  • moučkový cukr,
  • skořice.

Sbíráme jen mladé svěží lístky jitrocele. Dobře je omyjeme, osušíme, obalíme v hladké mouce a namáčíme do těstíčka. Smažíme na rostlinném tuku, sypeme skořicovým cukrem. Podáváme jako teplý moučník.

 

 

předchozí   …   další

Upozornění

Je pochopitelné, že při závažných onemocněních je lékařská pomoc nevyhnutelná a omezit se v takových případech na léčení svépomocí může být životu nebezpečné. Rady a doporučení, se kterými se setkáte na těchto stránkách, tedy v žádném případě nemají nahradit lékaře. Jejich cílem je spíše prevence různých onemocnění rozšíření všeobecných znalostí a informování o významu přírodních léčivých sil, aby si čtenář v případě potřeby mohl sám pomoci jednoduchými a přirozenými prostředky. Autoři nemohou ručit za následky vyplývající ať už ze správného, či nesprávného použití metod a receptů, které jsou prezentovány.


Naše menu vyberte si

Zdraví na dlani V bavlnce Zdarma eShop Úsměv pro děti - videopřednášky o dětech