>> Včelí med

 

Jakou hodnotu má včelí med?

 

 

 

 

     Mnoho lidí se dívá na med - jeden z hlavních produktů včel jako na pouhou příjemnou sladkost. I když v dnešní době máme mnoho cenných a na vědeckém základě postavených znalostí o medu a jeho vztahu k fyziologii výživy a k ochraně zdraví člověka vůbec, nedokázali jsme dosud snížit vysokou spotřebu řepného cukru, která se pohybuje v Čechách kolem 40 kg na osobu a rok. Spotřeba medu je ve srovnání s okolními státy v naší republice velmi malá, ba nejnižší - asi 25 dkg na osobu za rok.

 

     Tato bilance nás vede k zamyšlení. Je třeba zvážit důsledky nadměrného přetížení lidského organizmu při štěpení disacharidů řepného cukru, a to nejen vzhledem k zatížení enzymatické činnosti při asimilaci této chemické sloučeniny, ale i v souvislosti s chorobami dneška. Fyziologové dnes přičítají vysoké spotřebě řepného cukru značný podíl viny na vzniku a průběhu tzv. civilizačních chorob a považují stoupající spotřebu cukru za největší zlo v lidské výživě.

 

     Naproti tomu včelí med obsahuje převážně monosacharidy, glukózu - cukr hroznový a fruktózu - cukr ovocný, v různém množství a poměru podle zdrojů včelí pastvy. Těchto jednoduchých cukrů organizmus člověka téměř bezpracně a bez enzymatické zátěže využívá; přeměnu cukrů v celém chemickém koloběhu obstarávají včely.

 

Dále med obsahuje:

  • dextríny
  • oligosacharidy, což jsou cukry, skládající se z více než dvou až deseti jednoduchých cukrů
  • vodu
  • bílkoviny, kterých je v medu 0,1 - 0,5 %. Jejich obsah je různý podle původu medu.
  • enzymy
  • inhibin
  • vitamíny A, B1, B2, B6, B12, C, D, H, K, E, P
  • vonné látky
  • barviva - karoten, flavony
  • pylová zrnka
  • různé minerální látky: vápník, fosfor, draslík, sodík, chlór, síra, hořčík, železo, křemík, mangan aj.
  • včelí mateří kašičku
  • volné organické kyseliny
  • aminokyseliny

 

Med je nejen vynikající potravinou, ale i pomocným lékem na mnohé nemoci. Používá se při léčbě

  • nemocí srdce,
  • jater,
  • žaludku,
  • střev,
  • ledvin,
  • močového ústrojí,
  • chřipkových onemocnění,
  • černého kašle,
  • tuberkulózy plic.
  • Požíváním medu se také
  • rozšiřují krevní cévy,
  • což je důležité při léčbě vysokého krevního tlaku.

 

Také se doporučuje přikládat med na

  • rány
  • a popáleniny.
  • V plastické chirurgii při
  • transplantaci kůže zjistili, že rány se rychleji a bez komplikací hojí, když pacient dostává stravu doplněnou medem. Med je účinnou látkou
  • při otravách, hlavně houbami, protože krev otrávených ztrácí největší část glukózy, která se vhodně nahrazuje medem.
  • Medem podávaným před spaním se mírní
  • nervová vyčerpanost
  • a léčí nespavost.

 

     Z tohoto důvodu používáme ke slazení pokrmů výhradně včelí med, a to domácí přímo od včelaře, ne však z obchodu, kde je zpracováním i skladováním znehodnocený. 

     Med nesmí být zahřátý na teplotu vyšší než 46°C, jinak ztrácí většinu vitamínů a enzymů, takový med je již nestravitelný pro naše tělo, je bezcenný.

 

     Med je cennou potravinou ve výživě dětí. Ideálně se v něm doplňují vlastnosti léčebného a výživného charakteru. Med, hlavně tmavý, svým obsahem železa a mědi zvyšuje obsah krevního barviva (hemoglobinu) a podporuje tvorbu krve. Má velký vliv na růst a přírůstky.

 

     Mnozí vědci prováděli různé výzkumy. Např. Wetzel na základě důsledných lékařských pozorování dokázal, že vitamín B12 nacházející se v medu a podávaný v dávkách 10 mikrogramů dětem slabého vzrůstu přispěl k růstu, fyzické síle, zvyšování hmotnosti a k povzbuzení chuti k jídlu.

 

     Dorval (Montreal - Kanada) dělal mnohé pokusy s požíváním medu u dětí. U anemických a tělesně slabých dětí zjistil po podávání 30 g medu denně zvýšenou hladinu hemoglobinu o 8 až 25 % a zvýšení hmotnosti o 2 až 6 kg. Tyto výsledky připisoval kromě cukru obsahu minerálních látek, železa, vápníku, fosforu a enzymů nacházejících se v medu.

 

     Damede zjistil příznivé účinky medu, hlavně u malých dětí při podrážděních a žaludečně střevních zánětech. Přímo zachraňující účinky měl med při smrtelných průjmech kojenců.

 

     Med se může podávat kojencům už od prvního týdne života v malých dávkách.

 

     Energetická hodnota ředěného kravského mléka je nižší než energetická hodnota ženského mléka. Rozdíl se vyrovnává přislazování 5 - 7 % cukru. Běžně se přislazuje řepným cukrem sacharózou. Tento cukr v porovnání s jednoduchými cukry medu velmi zatěžuje trávicí orgány dítěte. Kromě toho průmyslně vyrobený řepný cukr už neobsahuje vitamíny, enzymy, minerální látky a další vzácné látky nacházející se v medu. Z uvedeného vyplývá opodstatněnost používání medu jako sladidla v umělé výživě kojenců, a to v množství 6 - 8 procent.

 

     Z těchto důvodů je vhodné používat ke slazení všech pokrmů dětí, ale i dospělých domácí včelí med.

 

     Medu užívali naši předkové po tisíciletí. Neznali chemické složení ideálních cukrů, které jsou v medu obsaženy, nevěděli o přítomnosti látek, jež mají schopnost pozastavit růst a množení baktérií. Věděli však, že med čistí rány, že se ho používá proti zánětům a spáleninám a že je ideálním konzervačním prostředkem. Svědčí o tom mnoho důkazů z historie, například i nedávný nález zkrystalizovaného medu v egyptských pyramidách; tento med je i po 3000 letech jedlý a zachoval si v prostředí chladu a temna vysokou biologickou hodnotu. Na základě pylových analýz bylo dokázáno, z kterých rostlinných nektarových zdrojů pocházel. Uchování kvalitního medu se připisuje nejen ideálnímu skladování, ale i vysoké koncentraci cukrů jako konzervačního činitele (kolem 80 %), kyselému prostředí (vliv obsahu přírodních kyselin, ve kterém se nedaří baktériím), dále přítomnosti kyseliny mravenčí a látek s inhibičními účinky.

 

     Tyto inhibiny jsou neobyčejně citlivé na teplo a světlo, obdobně jako ostatní biologicky cenné látky v medu, jejichž znehodnocením se i med může stát umělým sladidlem, stejným jako řepný nebo třtinový cukr. Proto se med nesmí vystavovat světlu a teplotě vyšší než 46 °C.

 

     Ruští vědci se pomocí dotazníkové akce informovali o způsobu života lidí starších než sto let na území Ruska. Mnozí z těchto dlouhověkých lidí byli pastevci žijící v oblastech vyšších nadmořských výšek, ve velké míře byli mezi nimi i včelaři.

 

     Takzvané “léčivé síly v úle” se vysvětlují i výskytem minimálního množství baktérií v bezprostřední blízkosti úlu. Baktericidnost je studována i v souvislosti s účinky propolisu, který včely přinášejí do úlů v podobě pryskyřičné látky z pupenů topolů a ovocných i jehličnatých stromů a který se v posledních letech stává předmětem jednání mezinárodních vědeckých setkání farmakologů a humánních i veterinárních lékařů.

 

     Za druhé světové války, jak uvádí ruský lékař profesor V. A. Petrov, používalo přes 40 klinik v Rusku medu jako antiseptika při zraněních, protože byl velký nedostatek obvazového materiálu a dezinfekčních prostředků. Důkazů o významu medu ve výživě člověka, převážně v pooperačních stavech, dále v potravě dětí a starších lidí, a vůbec o účincích medu jako léku, máme velmi mnoho - z klinik i léčebných ústavů celého světa.

 

Které druhy medu považujeme za nejlepší? 

     Každý med má svou charakteristickou chuť a vůni závisející na zdroji včelí pastvy a na způsobu skladování. Rozeznáváme medy květové (nektarové), medovicové (tzv. spadkové nebo lesní) a smíšené, které obsahují podíl jak květových, tak medovicových medů.

 

     Podrobným průzkumem snůškových oblastí naší republiky jsme se zabývali na včelařském pracovišti Vysoké školy zemědělské v Brně od roku 1967. Bylo prozkoumáno na tisíc vzorků medů z různých oblastí Moravy, Čech a Slovenska za použití nové metody rozboru na základě kvantitativních a kvalitativních pylových analýz. Studiem pylových zrn v medu se výzkumní pracovníci na celém světě zabývali již ke konci minulého století, ale vědecký základ dostal tento výzkum až po prostudování forem a tvaru pylových zrn jednotlivých rostlin pod mikroskopem. Většina pylu se totiž dostává do medu tím způsobem, že napadá do nektaru, který je vylučován v témž květu rostliny, a s ním je pyl včelou přenesen při snůšce do úlu. Na základě toho se dá rozpoznat, z kterých rostlinných zdrojů med pochází a jakým podílem je určitá rostlina v medu zastoupena.

 

     Z výsledků pylových mikroskopických analýz medů vyplynulo, že naše tuzemské medy můžeme obecně charakterizovat jako vícedruhové, pocházející z několika nektarových zdrojů s větší či menší příměsí medovice až k čistě lesním medům. Pylové spektrum jednotlivých lokalit se značně liší, lze vytipovat oblasti s jednodruhovými medy, např. medy jižního území Slovenska a jižní Moravy představují snůškovou oblast akátovou, dále existují menší snůškové oblasti z ovocných stromů, řepky, jetelů, maliníku, lípy apod. Druhová skladba medů je velmi variabilní vlivem závislosti zdrojů včelí pastvy na koncentraci a specializaci rostlinné výroby jednotlivých zemědělských oblastí a kooperačních celků.

 

 

     Značnou část území naší republiky tvoří snůškové zdroje medovicové. Jsou to např. Drahanská vysočina, Jeseníky, Beskydy a jižní a jihozápadní Čechy. V lesích, které tvoří třetinu našeho území, máme velké skryté rezervy včelí pastvy. Množství medu z lesních oblastí závisí na optimálních podmínkách pro přemnožení producentů medovice, tj. stejnokřídlého hmyzu - mšic, červců apod. Ke gradaci těchto producentů dochází v nepravidelných intervalech v těsné závislosti na biotických a abiotických faktorech. Med lesní je tvořen zcela odlišným způsobem než květový. Zatímco při návštěvě květů saje včela nektar, který invertuje a zahušťuje na med, u lesních medů využívá rostlinných šťáv ze sítkovic listnatých a jehličnatých stromů nepřímo. Rostlinné šťávy nejprve procházejí speciálně uzpůsobeným zažívacím ústrojím stejnokřídlého hmyzu. Přebytečné cukry jsou potom mšicemi a jinými druhy tohoto hmyzu vylučovány a teprve druhotně odebírány včelami. V medovicových medech jsou kromě jednoduchých cukrů zastoupeny i polysacharidy v širším cukerném spektru. Lesní medy jsou bohatší na stopové a minerální látky, především železo, mangan, draslík, vápník a kyselinu fosforečnou. Přičítá se jim význam pro tvorbu krve, především hemoglobinu, pro vývin kostí a zubů u dětí a vliv na látkovou přeměnu a nervový systém. Naproti tomu medy květové se považují za dietetické; obsahují vyšší podíl bílkovin.

 

     Často se setkáváme s dotazy na pravost medu, obvykle v souvislosti se zkrystalizováním. Proces krystalizace medu je běžný u všech medů s vyšším obsahem hroznového cukru - glukózy. Proto medy lipové, řepkové, jetelové, medovicové a vřesové po určité době od vytočení zkrystalizují, zatímco jednodruhový med akátový s vyšším podílem fruktózy - cukru ovocného - nezkrystalizuje nikdy.

 

     Také proces inverze cukrů v medném volátku včely při přinášení nektaru nebo medovice do úlu je velmi zajímavý. Volátko je vlastně biochemická laboratoř; včela dokáže z obsahu medného volátka (20 - 50 mg) zinvertovat během 30 minut asi polovinu obsahu sladiny. Přitom pro získání 1 kg nektaru, který přinese do úlu, musí navštívit i několik miliónů květů. Často nalétá včela za snůškou až 100 km za den. Sama by to nedokázala. Ve včelím společenství šedesáti až osmdesáti tisíc včel v době vrcholného rozvoje včelstva a při dokonalých informacích o směru a vzdálenosti pastvy, jichž se včele dostane prostřednictvím tanců na plástech, jsou však tyto výkony možné.

 

     Výnosy medu v našich klimatických oblastech s krátkou snůškou se pohybují kolem 7 kg na včelstvo. Je to malá produkce ve srovnání s produkčními možnostmi včelstev z oblastí se stálými snůškami, jako jsou Kanada, Austrálie apod. Přesto jsou naše tuzemské medy v zahraničí velmi ceněny a slouží i k obohacování méně kvalitních latinskoamerických medů.

 

      Přesné normy vypracované na základě evropské regionální normy, vydané Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO) jako Codex alimentarius, vymezují kritéria jakosti medu a základní požadavky na hygienu při jeho získávání a prodeji.

 

     U nás se med považuje více za lék - přírodní drogu. Ve správné výživě by se však měl ve větší míře uplatňovat i jako potravina, a to nejen v nemocnicích, ale i v jídelnách a v domácnostech.

 

Včelí úl - Křemže / Chlumeček

 

 

předchozí   …   další

Naše menu vyberte si

Zdraví na dlani V bavlnce Zdarma eShop Úsměv pro děti - videopřednášky o dětech