Tlusté střevo

 

Zažívání a vyměšování

Zažívání předpokládá napřed příjem potravy a je jeho důsledkem. Každý ví, že bychom zemřeli, kdybychom nejedli.

     Každému však není jasné, že odpadové látky, které se z těla neodstraní, způsobují tolik kvašení a zahnívání, že jejich nahromadění může vést, a často také vede, k pomalé smrti!

     Jestliže tedy nejíme, zemřeme, a jestliže naše tělo nečistíme, zemřeme předčasně. Musíme brát zřetel na obě skutečnosti.

 

     Vyměšování nestrávené potravy a jiných odpadových produktů z našeho těla je stejně důležité jako trávení a příjem potravy.

 

     Nedovedu si skutečně představit nic důležitějšího, neboť neodvratný účinek toxémie - otravy krve - jako důsledek nahromadění odpadů a nedostatečného vylučování stolice a jiných odpadových produktů z těla je nebezpečný. 

     Pro příjem výživných látek z potravy je pro tělo zažívání životně důležitým procesem.Jestliže není potrava správně strávená, nemůže být ani tělem bezezbytku přijata, tělu chybí důležité výživné látky, které potřebuje, a přinejmenším část potravy se rozplýtvá. Odpad musí být vyloučen a za tím účelem jste vybaveni velmi účinnou "čističkou": tlustým střevem. To znamená, že tlusté střevo pracuje účinně, jestliže je v dobrém stavu a jeho práce odpovídá vašemu tělesnému stavu. 3

 

 

Kolik času potřebuje potrava, aby prošla tělem?

     Jakmile přijmeme potravu, musí se dát na pochod asi sedmapůlmetrovým zažívacím ústrojím (bez tlustého střeva). V průměru trvá tento pochod od úst až na konec tenkého střeva tři až pět hodin. Zkuste jít někdy vzdálenost sedmi a půl metrů tři až pět hodin a uděláte si obraz o tomto procesu.

 

     Tenké střevo končí u chlopně tlustého střeva. Potrava přeměněná v kaši zde opustí tenké střevo, dostává se do tlustého střeva, které je asi jeden a půl metru dlouhé. Jestliže je tlusté střevo čisté a normálně, přirozeně pracuje, trvá to další jednu nebo dvě hodiny, než se stolice dostane do konečníku a vyloučí se. 3

 

 

3

 

Vzestupný tračník ucpaný stolicí

Jen uprostřed je nepatrný průchod.

Toto je znázornění dolního úseku vzestupného tračníku. Dole je apendix a vpravo spojení tenkého střeva se vzestupným tračníkem a Bauhinská chlopeň.

 

 

Pojistný ventil

     Záklopka tlustého střeva (Bauhinská chlopeň) je jakýsi pojistný ventil na rozhraní tenkého a tlustého střeva. Je v krajině pravého třísla. Má za úkol kontrolovat vstupní rychlost kašovité potravy do tlustého střeva a současně zabraňovat; aby se nežádoucí substance dostávaly zpět do střeva tenkého. 

     Pokud tento "ventil" normálně pracuje, můžeme předpokládat, že je zažívací systém buď v dobrém, nebo ne příliš poškozeném stavu. Jestliže je tlusté střevo ucpané, nastávají problémy (viz obrázek !Vzestupný tračník ucpaný stolicí).

 

     Chlopeň tlustého střeva je vybavena pojistným mechanismem, který se sám otevře, aby mohl projít obsah tenkého střeva, a zase se samostatně uzavře, aby se z tlustého do tenkého střeva nedostaly zpět ani tekuté, ani pevné substance. Tato chlopeň se otevírá ve výduti tlustého střeva, známé jako slepé střevo a je o něco větší než ostatní výdutě na tlustém střevě. Slepé střevo je první nádrž pro zbytky nestrávené potravy.

     Obsah slepého střeva se nevyprazdňuje vždycky hned do tlustého střeva. Ať se nám to líbí nebo ne, musíme toto téma od tohoto bodu studovat poněkud přesněji, protože se zde často začíná rozhodovat o našich potížích a nemocech na straně jedné, a našem dobrém zdravotním stavu na straně druhé. 3

-----------------------------------------

 

CO JE VÝPLACH TLUSTÉHO STŘEVA?

     Vytvoří-li se na stěnách tlustého střeva lepkavý potah, nemohou ho ani opakované nálevy uspokojivě rozpustit. Jestliže by se tato vrstva odstranila příliš rychle, mohlo by to vést, mimo jiné, k bolestivé reakci sliznice tlustého střeva. Stejně jako při odstraňování přilepených tapet, musí se povlak z fekálií v tlustém střevě nejdříve řádně nasáknout tekutinou, aby vyloučení proběhlo účinně a bez potíží.

 

     To se může dosáhnout řadou výplachů. Výplach provádí vyškolená, zkušená, odborná síla, která má k dispozici potřebné vybavení.

 

     Rozdíl mezi výplachem a klystýrem spočívá v tom, že výplach provádí odborný pracovník na speciálním přístroji, kdežto klystýr si provádíte sami. Výplach pročistí celé střevo, klystýr jenom jeho část. Výplach si necháme udělat 1x do roka, klystýr si provádíme sami libovolně.

 

     Výplachy střeva jsou vlastně lepší klystýry, při kterých se použije mnoho litrů vody - ale najednou jen půl až 1 litr, při kterých pacient leží uvolněně na speciálním lehátku, je napojen na přístroj a stále kontrolován terapeutem.

 

     Jeden střevní výplach vyžaduje půl až jednu hodinu času. Během této doby může být tlustému střevu přes konečník dodáno 80 až 120 litrů vody - ale jen půl až jeden litr najednou. Většinou již první dva až tři výplachy ukazují, jak je tato procedura skutečně rozumná a příjemná.

 

     Avšak i nejlepší vybavení může přinést neuspokojivé výsledky, jestliže není v rukou dobře vyškoleného, zkušeného personálu.

 

     Nestačí vědět všechno o tlustém střevě a pravidlech výplachu. Specialista musí být obeznámen i s terapií reflexních zón. Stejně jako každá jiná část těla má nervová zakončení, která jsou přímo nebo nepřímo spojená s tlustým střevem, tak jsou také plosky nohou v přímém nebo nepřímém spojení s každou částí těla, jak ukazuje další diagram „Terapie pomocí reflexních zón na ploskách nohou“.

Doporučuji naléhavě, aby oba diagramy visely v každé ordinaci, kde se provádějí výplachy.

 

     Při studiu diagramu o terapii pomocí reflexních zón zjistíte, že střed každé plosky odpovídá žaludeční krajině a zvláště tlustému střevu. Během střevního výplachu by měl jeden z terapeutů s náležitým tlakem prstů masírovat střídavě obě plosky nohou. Na začátku - a to je skoro pravidlo - může pacient udávat bolesti. To znamená, že na masírovaném místě jsou nahromaděny krystalky kyseliny močové, které při tlaku dráždí nervy a to vede k bolestem. Je to však také jednoznačným znamením, že vnitřní stěna tlustého střeva je pokryta vrstvou lepkavé stolice. Lehká masáž bolestivého místa působí na nervy tlustého střeva a přispívá tím k lepšímu účinku výplachu.

 

     Před několika léty proběhla v USA mohutná kampaň, kterou se mělo dosáhnout zavedení přístrojů pro střevní výplachy, kterými by se s vodou přiváděl do tlustého střeva kyslík. Účinek kyslíku je oživující, stejně jako injekční aplikace do podkoží paže. Ale já jsem spíše zainteresován na dlouhodobých výsledcích a účincích. Příroda vybavila člověka vynikajícím párem plic, kterými může tělo přijímat přírodní, čerstvý vzduch, skládající se asi ze 20 % kyslíku a 80 % dusíku.

 

     Během mých desetiletí trvajících studií lidského těla jsem ještě nikdy nenašel žlázu, orgán nebo zařízení, které by byly od přírody vybaveny přívodem kyslíku do tlustého střeva, nehledě ke kyslíku obsaženému ve vodě, které se střevem a jeho přirozenou vlhkostí dostává do těla.

 

-----------------------------------------------------    

     Na Floridě jsem viděl dokonce volavky a jiné podobné ptáky, kteří stáli u řek nebo rybníků, svůj dlouhý zobák plnili vodou, kterou takto dopravovali do konečníku, aby si sami provedli nálev nebo výplach střeva. Neptal jsem se těch ptáků, na které škole nebo univerzitě se naučili základním pravidlům vnitřní očisty těla.

 

     Když myslím na dlouhodobé účinky přívodu kyslíku do tlustého střeva během jeho výplachu, tak si nejsem docela jistý, jestli to nemůže mít škodlivé následky. Dobrý řečnický projev prodavače je vždycky přesvědčivý, zvláště když nejsme s problematikou dostatečně obeznámeni. Já sám bych nikdy nikomu nedovolil, aby indikoval kyslík do mého těla. Měl jsem desítky, možná stovky, střevních výplachů, ale nikdy nebylo do vody nic přidáno.

 

     Vzduch a voda jsou jako přírodní elementy lidské existenci k dispozici. Vzduch obsahuje 20 % kyslíku a ne víc. Víc by bylo příliš mnoho pro naše zdraví. Uvažte - jenom jeden díl kyslíku připadá na čtyři díly dusíku! Voda má dvakrát tolik vodíku než kyslíku - příliš mnoho kyslíku může usmrtit. Zdravý lidský rozum, když ne kliničtí ukazatelé, potvrzuje závěrem, že zbytečný přívod kyslíku přináší s sebou potenciální nebezpečí.

 

... Přirozeně může dojít k okolnostem, kdy se na základě nedostatku nebo poruchy potřebuje kyslíku víc, než mohou plíce dodat. V takovém případě bude však kyslík dodáván do plic a ne do konečníku!

 

 

     Existují přirozeně lidé, kteří vnitřní očistu odmítají. Někteří mají dokonce takovou bláznivou představu, že výplachy střeva jsou jen tenkrát užitečné, jestliže jsou doprovázeny dlouhou postní kůrou. Taková metoda může tělo poškodit a zbavit ho jeho životního elánu. Nedostane-li tělo šest nebo sedm dní žádnou potravu, stanou se jeho hladové buňky kanibaly a požírají se navzájem.

 

     Nepřísluší mi, abych se vyjadřoval k tomu, co smíte a co nesmíte. Použijte své inteligence a udržujte svoje vnitřní orgány čisté a zdravé. Jde vlastně o vaše tělo. Je velmi důležité, aby byl během střevního výplachu neustále přítomen vyškolený pomocník. Pacient nemá mít nikdy nepříjemné pocity. Jeden snese najednou litr vody, zatím co druhý, vzhledem k stavu svého tlustého střeva, nezvládne ani půl litru. U pacientů s omezenou schopností přijímat vodu je rentgenové vyšetření tlustého střeva prospěšné. Doporučuji však rentgenový snímek jen tenkrát, jestliže je to bezpodmínečně nutné.

 

     Stejně tak, jak nemůžete očekávat od jedné tabletky zmizení všech nemocí a problémů přes noc, tak neočekávejte revitalizaci vašeho těla po jednom nebo dvou výplaších, jestliže jste se 20, 30 nebo dokonce 60 až 80 roků o svoje vylučování nestarali.

 

     Na základě mnohaletých zkušeností, výzkumů a pozorování jsem došel k pevnému přesvědčení, že by měl každý dospělý, muž nebo žena, bez ohledu na inteligenční niveau, brzy poznat, že je nutné vážně zapřemýšlet nad svým tělesným stavem, rozhodnout se pro sérii výplachů tlustého střeva (i tucet je-li to nutné) a hlavně s očistným programem začít - za předpokladu, že má zájem zdravě a dlouho žít. Trvalo mnoho roků, než se rozpadové produkty nahromadily a pevně usadily na stěnách vašeho tlustého střeva: Měli byste dát šanci výplachům je pořádně vyčistit. Potom, a jsem o tom přesvědčen, budou stačit dva až tři výplachy ročně do konce života, aby pomohly přírodě udržovat tělo zdravé. Nezapomeňte, že střevní výplachy jsou lacinější než pobyt v nemocnici s chirurgickou léčbou a dobré výsledky jsou jisté!

 

 

CO JE PRŮJEM?

     Průjem je protiklad zácpy. Je to stav častějších a vodnatých stolic. Existuje několik druhů průjmů. Nejčastější je zánětlivý průjem způsobený městnáním hlenů v tlustém střevě. Po něm následuje rychlé ochlazení veškeré kůže těla a tím potlačení transpirace. Jiná forma průjmu je forma pankreatická. Jde o tvrdošíjné onemocnění s řídkými, vláknitými nebo lepkavými stolicemi, způsobené poruchami slinivky břišní.

 

     Existuje také pankreatický průjem vyvolaný střevními parazity - atd.

 

     Každý druh průjmu, který jsem měl příležitost studovat, reagoval pozitivně na střevní výplachy. Zní to protismyslně - ale dovolte mně uvést jeden příklad z mnoha, který jsem sám bezprostředně zažil. Jde o ženu, která trpěla šest až sedm roků těžkými průjmy, bez jediné známky zlepšení. Navíc ji trápila neschopnost se vymočit. Byla léčena medikamenty a injekcemi bez úspěchu. Injekce, které dostala, by stačily usmrtit nosorožce a ona byla po každé jednotlivé churavější. Konzultovala jednoho lékaře, mého přítele a ten chtěl slyšet moje mínění. Po rozhovoru s pacientkou jsem doporučil okamžité zahájení výplachů tlustého střeva. Lékař i pacientka se smáli jen při pomyšlení na tuto proceduru. Bylo provedeno rentgenové vyšetření, které potvrdilo moje podezření. Lékař konečně souhlasil s několika pokusnými výplachy, přestože opakovaně vysvětloval, že výplachy střeva jsou indikovány při ucpaném střevě a ne při takovém výrazném průjmu. Jen při šesti výplaších vyloučila pacientka šest kilogramů starých fekálií. Její průjem se pozvolna mírnil a odstraněním fekálních mas, které tlačily tlusté střevo proti močovému měchýři, se normalizoval odchod moči.

 

     Nenechám si nikdy ujít příležitost, abych s důrazem neupozornil na skutečnost, že si nemůžeme dovolit věřit, že je všechno v pořádku, dokud neznáme skutečný stav svého tlustého střeva z rentgenového snímku. Živíme-li se vařenými nebo jinak zpracovanými potravinami, potom není ani více stolic denně žádným důkazem, že je všechno v pořádku.

 

 

PROJÍMADLA

     Projímadla jsou obrovským „kšeftem“. Vzhledem k častosti zácpy je to pochopitelné. Co se stane, když si vezmete projímadlo? Dojde obyčejně k odchodu odpadových produktů ze střeva. Ale proč k tomu dojde? Jednoduše proto, že tlusté střevo je tak podrážděné, že se projímadlo rychle snaží vyloučit a všechno kolem, co je volné, jde s sebou. Zjistili jsme, že projímadla nejen vedou k návyku, ale ničí také sliznici střeva. Projímadlo ruší normální rytmus vylučovacích orgánů, které dříve nebo později začnou rebelovat. To je důvod, proč mnoho lidí začne s mírným projímadlem a brzy přejde na silnější, než dosáhne stádia, ze kterého není návratu. Tak se získá jízdenka ke kolostomii!

 

     Nejpozoruhodnější následky návyku na projímadla jsem zažil u jednoho vojáka, veterána. Neměl ještě třicet a přišel ke mně přímo z Kliniky pro veterány v San Franciscu. Jeho příběh ve zkratce:

Chtěl dělat kariéru v armádě. Kvůli zácpě dostával předepsaná projímadla. Tato účinkovala stále méně, až onemocněl a byl upoután na lůžko. Specialisté provedli mnoho testů a nakonec rozhodli, že by se mohlo pomoct vytrhání všech zubů. Ale nepomohlo. Nakonec bylo operativně zjištěno, že jeho tlusté střevo je úplně zablokováno. Následovala kolostomie a propuštění z armády. Vrátil se do San Francisca a protože se mu dařilo líp, poohlížel se po zaměstnání. Měl se představit u šéfa jedné velké společnosti a přišel přesně ve stanovenou dobu do jeho elegantní kanceláře. Na konci rozhovoru, když chtěl právě odejít, uvolnil se jeho kolostomický pytlík a vyprázdnil se na přepychový koberec! Spěchal domů, svěřil se své sestře, odešel do svého pokoje a zastřelil se. Jeho sestra mně vyprávěla tyto tragické podrobnosti.

 

 

DBEJTE NA SVOJE TLUSTÉ STŘEVO

     Chirurg se vzdělává a školí, aby řezal a amputoval. Nepatří do jeho kompetence vyplachovat tlusté střevo. Umělé vyústění tlustého střeva navenek (kolostomie) je jistě užitečný a velmi prospěšný chirurgický výkon, nutný u mnoha závažných onemocnění. Zcela určitě je možné s ním dobře žít. Zácpu lze však zvládnout jinak.

 

     Buďte chytří, buďte moudří. Předcházet chorobám je lepší. Nespoléhejte se na mé slovo. Vyzkoušejte to a nechejte si provést několik střevních výplachů. Mého života se netýká to, co uděláte nebo neuděláte. Ale střevní výplachy mohou možná Váš život zachránit.

 

 

ZDRAVÉ TLUSTÉ STŘEVO - ŽIVOTNÍ ÚKOL

     Na předcházejících stránkách jste se dověděli, jak je životně důležité udržovat tlusté střevo v čistotě. Teď se budeme zabývat tím, jakým záhadným a jedinečným způsobem mají k sobě vztah určité oblasti tlustého střeva a různé orgány a žlázy v celém těle. Co má společného furunkl na kůži s tlustým střevem? Jestliže v určité části tlustého střeva dojde k poruše, můžeme určit, která část těla je nemocná, nebo pravděpodobně onemocní. Tlusté střevo je úzce spojeno s každou buňkou a každou tkání našeho těla.

 

     Toto zjištění vypadá na první pohled absurdně. Musíme si však uvědomit, že naše problémy začaly hned s prvním dechem po porodu. Dávala pozor maminka na to, jak a co vyloučilo její děťátko ze střeva? Pravidelná funkce střeva by měla začít hned po porodu a trvat až k autopsii, která ukáže, jestli jsme tlustému střevu věnovali takovou pozornost, jakou potřebovalo.

 

     Všeobecně začíná degenerace tlustého střeva již krátce po porodu. Tlusté střevo normálního dítěte je zdravé jen krátce. Od dětství do mladistvého věku je za jeho stav zodpovědná disciplína (nebo její chybění). Potom určují jeho stav a jeho vliv na tělesné a duševní zdraví po celý zbývající život, vědomosti a dobrá vůle.

 

     Zvu vás k pozornému studiu každé části této knihy, které vám umožní přiblížit si zázrak vašeho rádia a televizoru. Uvědomte si jen, co všechno člověk v této generaci, v této epoše dokázal! Byl schopen spoutat energii z dalekého vesmíru do malé skříňky, které říkáme rádio, a udělat ji tím užitečnou. Pouhým otočením knoflíku rádia můžeme dirigovat vibraci nebo vlny. Ať už jsme kdekoliv, můžeme poslouchat symfonie nebo rozhovory, které se odehrávají na místech vzdálených 3.000, 6.000 nebo 10.000 kilometrů. Ohromující? Jestliže může člověk objevit a vynalézt takové pozoruhodné věci, neudělal potom Pán Bůh něco nekonečně většího, když stvořil člověka a opatřil ho nervovým systémem, což daleko předčí všechno to, co člověk dovede sestrojit?

 

     Na mém psacím stole leží malá krabička s čísly a figurkami na jejich klapkách. Jestliže stlačím střídavě klapky s určitými čísly, mohu sčítat, odčítat, násobit, dělit nebo provést jiné matematické výpočty, a správná odpověď se objeví svítícími číslicemi v malém okénku. S touto elektronickou počítačkou jsem v stavu za den vyřešit nespočetné výpočty, pro které bych před léty potřeboval několik týdnů. To všechno však není zdaleka tak vynikající, jako reakce našeho tlustého střeva.

 

     Přesně něco takového je lidský organizmus: záhadný, vynikající computer, řízený nepatrnou žlázou ve středním mozku, hypotalamem. Nic se neodehrává v lidském organizmu, co by nebylo hlídáno, kontrolováno a řízeno hypotalamem.

 

     Každá kapitola těchto stránek ukazuje na vztah určité části lidského těla k tlustému střevu. Když to všechno přečtete a pochopíte, budete schopni lépe rozumět jak svému tělu, tak tělu vašeho dítěte a snad budete i schopni se se svými potížemi a bolestmi lépe vypořádat. Může vám to také pomoct vyvarovat se politováníhodného stavu předčasné senility, který je dnes tak častý. Proč je tak častý? Protože lidé nechápou, jak je nutné se starat o tlusté střevo. Každá kapitola těchto stránek ukazuje vztah tlustého střeva k nejrůznějším částem těla.

-------------------------------------------------

 

     Spěch moderního života je zodpovědný za chorobu, která se dnes nejvíc rozmáhá: předčasné stáří. 

Jeden z nejdůležitějších faktorů, přispívajících k předčasnému stárnutí, je bez pochyby zácpa.

 

     Zácpa je nejrozšířenější a "nejlidovější" z našich potíží. Za prvé je to nedostatečná výživa orgánů, které jsou za vyprazdňování a odstraňování odpadu zodpovědny. Za druhé je to okolnost, že při nucení na stolici nenecháme všechno ležet a běžet a nespěcháme střevo vyprázdnit. Mělo by nás to okamžitě donutit vyhledat nejbližší toaletu. Velmi málo lidí ví, co se stane, když potrava projde žaludkem a tenkým střevem a dosáhne tlustého střeva. Rodiče jsou nedbalí, jestliže se jim na základě neznalostí (což není žádná omluva) nepodaří naučit děti, aby věnovaly okamžitou pozornost vyprazdňování svého střeva.

 

     Chtěl bych ještě jednou důrazně upozornit na nedbalost učitelů a vychovatelů, kteří nejsou ve stavu naučit děti anatomii a funkce lidského těla. Vzpomeňte si jen, jak to dlouho trvalo vám, než jste získali tyto životně důležité vědomosti. Mezi tisíci rentgenovými snímky tlustého střeva nejrůznějších lidí - mužů, žen a dětí - jsem viděl jen velmi málo těch, které měly normální průběh: a byly to právě děti maminek, které se řídily mým stravovacím a vyměšovacím programem už před tím, než se děti narodily a potom společně s nimi pokračovaly na této cestě.

 

     V průběhu čtyřiceti až padesáti let se může nashromáždit obrovské množství informací a faktů. Ty stále se opakující obrysy různých částí střeva u  stejných potíží patří k  těm nejúžasnějším zkušenostem z mých studií. To, co jíme a pijeme, buď udrží nebo zničí naše tělo. Chcete-li omládnout, dávejte pozor na to, co se děje uvnitř vás! Načrtl jsem obrysy skutečně zdravého tlustého střeva. Prohlédněte si pozorně tyto nákresy. Všimněte si názvu různých částí těla a různých potíží se šipkami, které ukazují na určité části tlustého střeva, mající vzájemný vztah.

 

     Věnujte teď pozornost následujícímu obrázku a prohlédněte si, jak je toto střevo opotřebované a oslabené ve srovnání se střevem normálním. 

 

ABNORMÁLNÍ TLUSTÉ STŘEVO

třicetišestileté ženy, nákres podle rentgenového snímku. Pacientka byla typická konzumentka masa a potravin obsahujících škrob. Takové tlusté střevo je typické pro lidi se smíšenou vařenou stravou, kteří jí "normální" množství masa a škrobovin.

 

 

Výsledek vyšetření moče. 

Močovina: 3,1 g 1000 ccm (normálně: 30-35 g). 

Krystalky kyseliny šťavelové: nespočitatelné (známka konzumace vařeného špenátu a. rebarbory; syrový špenát tyto krystalky nezanechá). 

Pevné látky celkově: 80,6 g na 1000 ccm (normálně: 40-50 g, známka snížené funkce ledvin na základě konzumu alkoholu).

 

Vyšetření stolice: 

mnoho škrobových zrn, Gram-pozitivní mikrobi: 20 % (normálně.: 35 %); 

Gram-negativní mikrobi: 80 % (Normálně: 65 %). 

Bacillus acidophilus: nezjistitelný. 

Bacillus coli: nespočetný.

      Podívejte se teď na další kresbu tlustého střeva a všimněte si, k čemu to může vést, nashromáždí-li se odpadové látky ve vzestupném tračníku.

      Jestliže z jakýchkoliv důvodů pochybujete o pravdivosti těchto obrázků, doporučuji Vám, abyste si nechali u zodpovědného radiologa zhotovit snímek svého vlastního tlustého střeva. Jestliže jí člověk vařenou stravu a žije z jídel servírovaných ve většině domácností a restauracích, je nemožné, aby jeho tlusté střevo bylo výkonné, a to i tenkrát, kdyby měl dvě až tři stolice denně. Místo aby dodával nervům, svalům, buňkám a tkáním stěny střevní potravu, nechává ji hladovět tím, že jí vařené jídlo. Hladovějící tlusté střevo dovolí možná jistému množství fekálií projít, ale není schopno zvládnout trávicí a výživné úkoly, které má na starosti.

 

     Hutnou kaši z potravin, která je pro správné a dokonalé strávení našeho jídla tak nutná, potřebuje jak tenké, tak tlusté střevo. Tato kaše musí být však složená z vlákniny syrových potravin, která, obrazně řečeno, se pohybem v tlustém střevě stává vysoce magnetickou a takto je pro peristaltiku (pohyby střev) a všechny funkce v různých úsecích střeva, velmi užitečná. Je-li však potrava uvařená, je úplně "odmagnetizovaná" a nemá pro střevo žádnou cenu.

 

     Zkušenosti ukázaly, že taková potrava zanechá na stěnách střevních hlenovitý povlak, připomínající omítku. V průběhu času může být povlak stále silnější, takže zůstává uprostřed jen malý otvor. Postižená osoba nemusí mít o tom ani ponětí a může mít klidně dvě i tři stolice denně. Neví, že trpí chronickým ucpáním a že procházející stolice je vlastně nestrávená potrava, ze které má jen malý, nebo žádný užitek. Je však víc jak jisté, že dříve nebo později dojde ke zhroucení a takový člověk umírá v iluzi, že jeho vyměšování bylo normální". Nepoznal, že chronická zácpa přispěla k jeho smrti.

 

     Nejznámější forma zácpy je zpomalená nebo dokonce chybějící stolice. Je tak rozšířená, že se denně nabízejí v novinách, rádiu a televizi projímací prostředky. Nedávno měla jedna firma celostránkovou, jistě velmi drahou reklamu v novinách, kde nabízela projímadlo s tučným titulem: "Jak se naučíme zase žít". Lidé, trpící zácpou, obyčejně o ní příliš nepřemýšlí, ale přecházejí od jednoho "léku" k druhému.

 

     Žena, jejíž tlusté střevo je nakresleno podle rentgenového snímku (viz výše), byla přesvědčena, že její tlusté střevo je v pořádku, protože měla skoro denně tři "normální" stolice. Stav tohoto tlustého střeva je velmi vážný. Všimněte si tohoto tlustého střeva na průřezu, kde uprostřed černé hmoty zůstává jen malý otvor - usazeniny za 20 let!

 

     Je to výsledek nadměrné konzumace vařené potravy, především potravy obsahující škrob (chléb, buchty, nudle atd.). Takové tlusté střevo není schopno přijmout žádnou potravu. Chceme-li omládnout, musíme mít zdravé, čisté tlusté střevo, vyživované živou, život darující potravou. Syrová strava je pro něj ta nejlepší organická výživa.

 

     Výrobci projímadel rozšiřují vždycky pohádky o střevních výplaších, že prý jsou škodlivé a je na ně návyk.

 

     Toto tvrzení je zcela falešné a neodpovídá skutečnosti. Já jsem zjistil právě naopak, že každé projímadlo bez výjimky způsobuje návyk a škodí sliznici střevní.

 

     Jestliže se v tlustém střevě nahromadil odpad a střevo se není schopno přirozeným způsobem vyprázdnit, existují dvě možnosti: buď je průchod zcela ucpán, nebo jsou stěny tak ochablé a slabé a neschopné, že střevo tvoří kličky, ohýbá se a tvoří tak překážky průchodu stolice.

 

     Co se stane, když přijde do tlustého střeva projímadlo? Nezpůsobí návrat peristaltiky, ale podráždí nervy a svaly tlustého střeva. Jsou vybičovány ke křečím, které se snaží toto dráždidlo vyloučit, a tímto způsobem se samozřejmě vysune i část odpadu. Jestliže peristaltika chybí, selhala nebo byla utlumena, může takové dráždidlo způsobit jen křeče tlustého střeva. Přitom nepočítám s tím, že bych našel nějaké projímadlo bez dráždivých látek, přestože se to o všech tvrdí.

 

     Kdybych byl viděl jen několik málo střevních výplachů s uspokojivým výsledkem, potom by bylo správné, abych se k jejich účinku nevyjadřoval. Protože jsem jich ale viděl doslova tisíce a všechny vedly k výsledkům, které se nemohou dosáhnout projímadly, musím se přiznat, že jsem vždycky ohromen, když někdo jejich účinek popírá. Už dávno jsem přišel k závěru, že žádná léčba nějakých potíží nebo nemocí nemůže být úspěšná, jestliže se ze střeva nevypláchne odpad, a to buď nálevy nebo výplachem.

 

     Přirozeně existují rozličné metody a způsoby provádění střevních výplachů. Ten, kdo je provádí, by měl znát anatomii a zvláště se vyznat v odchylkách, které se v tlustém střevě vyskytují ve velké míře. Zjistil jsem, že není dobré dávat do vody jakékoliv anorganické látky. Jestliže by to bylo nutné, použil bych citrónové šťávy, která pomůže neutralizovat nadměrné množství kyselin, které často vězí ve fekáliích zaklíněných v tlustém střevě.

 

     Je rozdíl mezi nadměrným množstvím kyselin v obsahu tlustého střeva a rovnováhou kyselin a zásad v celém těle. Dr. med. D. C. Jarvis provedl v tomto oboru neocenitelnou výzkumnou práci, která podle mých poznatků má (kromě podávání syrových, čerstvých šťáv) obrovskou cenu při získávání a udržení zdraví a energie na nejvyšší úrovni. Doporučuje - a já to považuji za velmi užitečné - vypít denně směs dvou kávových lžiček jablečného octu s dvěma kávovými lžičkami medu ve sklenici vody.

 

     Dobrý střevní výplach trvá tři čtvrtě až jednu hodinu. Skoro každý přístroj podává dobrý výkon za předpokladu, že provádějící personál svému řemeslu rozumí.

 

     Zjistil jsem, že rentgenový snímek je pro osobu provádějící výplach neocenitelnou pomocí. Je klíčem k nejúčinnějšímu způsobu léčby. Mimoto se dají podle rentgenového snímku určit ty nejdůležitější funkční poruchy, které se musí odstranit.

 

     Při studiu svého rentgenového snímku zjistíte pravděpodobně mnohé známky opotřebování. Nevzrušujte se. Skoro každý z nás je má. Dívejte se na to tak; že trvalo dlouho, než došlo k tomuto stavu, a proto nemůžete také očekávat, že se ho zbavíte za 24 hodin, nebo třeba i během jednoho roku. Ujasněte si, že chcete omládnout, že musíte pro dosažení cíle tvrdě pracovat a že vám ke zlepšení vašeho tlustého střeva pomůže správná výživa.

 

     Na téma "Zácpa, její příčiny a jak ji vyléčit" by se musely napsat celé knihy. Zde nemám k dispozici dostatek místa, abych se tohoto životně důležitého a nanejvýš významného tématu zhostil tak, jak si zaslouží. Je mnoho aspektů, které musíme probrat, ačkoliv nebudeme moct udělat víc, než se dotknout nejpodstatnějšího.

 

     Nikdy si nemůžeme být jisti, že nemáme zácpu, a to ani tenkrát ne, máme-li i víc stolic denně. Mám před sebou dokumentaci jedné dvacetileté ženy, o které bych vám rád něco řekl. Měla pravidelně jednou za měsíc epileptický záchvat (Epilepsie - padoucnice) a ten první se objevil při její první menstruaci. Tenkrát jí bylo třináct. Žádná léčba a žádné kliniky jí nepomohly. Rodiče se obrátili na mě a já jsem doporučil řadu střevních výplachů, a to denně, po dobu pěti až šesti týdnů.

     Rodina to nejdřív odmítala s odůvodněním, že tato mladá paní netrpí zácpou, ale právě naopak, její vyprazdňování prý je zcela pravidelné. Když jí však poprvé v životě provedli rentgenový snímek tlustého střeva, bylo možno zjistit mnoho poruch a mezi jiným i parazity.

     Začalo se s výplachy. Denně bylo v přístroji vidět, že odchází něco stolice a hlenů, takže za 2-3 týdny měl otec a zbytek rodiny podezření, že tato metoda nic nepřinese a že jsou to jen vyhozené peníze. Přesvědčil jsem je, aby vydrželi celou navrženou dobu a oni souhlasili.

     V pátém týdnu se jednoho dne tato mladá žena na lehátku najednou posadila a v tom odešlo klubko červů velikosti mojí pěsti. V příštích dnech odešel ještě zbytek červů a pacientka začala pociťovat, že "má to nejhorší za sebou" - jak se sama vyjádřila. Výplachy se zredukovaly na jednou týdně a ještě několik týdnů se v nich pokračovalo.

     Po odstranění červů zmizely i její epileptické záchvaty. Před rokem jsem ji viděl asi po dvanácti letech od našeho prvního setkání. Záchvaty se jí nevrátily, nevypadala ani o den starší než tenkrát a celou tu dobu dodržovala program se syrovou stravou a čerstvými šťávami.

 

     Druhým příkladem je mladý muž, který byl propuštěn z armády. Před narukováním měl pravidelnou stolici a tolik síly a energie, že nevěděl co s ní. Po povinném očkování v armádě se stala jeho stolice nepravidelnou a ztrácel pozvolna svoji energii a ctižádost. Ubyl na váze, přestože měl neustále neutišitelný hlad.

     Když jsem mu vysvětlil jeho rentgenový snímek, podrobil se řadě střevních výplachů, které dostával denně. Ve třetím týdnu odešla obrovská tasemnice a spousta malých červů. Potom se dostavila asi týdenní nevolnost, ale zeleninové a ovocné šťávy mu vrátily chuť k jídlu a s ní i sílu a energii.

 

     Jedno z nebezpečí, vznikající z nahromaděného odpadu v tlustém střevě, je absorbování jedů uvolňujících , se při rozkladu, a to hlavně během nočního spánku. Nejnebezpečnější z nich jsou pravděpodobně kyselina karbolová a indol, které vedou za prvé k bolestem hlavy a únavě, ale také ke žlučníkovým potížím, ochabnutí střev a zánětům pohrudnice. Nedostatečná tvorba kyseliny solné v žaludku je také zaviněna indolem. Teď si dovedete jistě vysvětlit, proč chorobné stavy tak dobře reagují na tuto část léčby - na střevní výplachy. Tlusté střevo nemá jen za úkol odstraňovat odpad z těla. Jeho první část - vzestupný tračník - musí absorbovat tekutiny a živiny, které tenké střevo nestačilo přijmout. Tím zpevní hmotu, kterou přijal z tenkého střeva a odevzdá tekutinu s výživnými látkami svými stěnami do krve.

     Než se zbývající střevní obsah dostane k jaternímu ohbí (vpravo), zahustí se ještě víc a přejde do příčného tračníku. Zde proces pokračuje a z obsahu se konečně stává stolice, která je připravena k vyloučení sestupným tračníkem.

 

     Jsou-li stěny vzestupného tračníku zalepeny hleny, nemohou snězenou potravu v její konečné fázi zpracovat. Logický důsledek je hlad, který si neuvědomujeme, ale který se stará o to, aby na nás doráželo stáří a senilita na plný plyn. Vzestupný tračník s příškvary na stěnách je tedy jednoznačně příčinou zácpy.

 

Současný stav může být ale také příčinou chronického průjmu. Zní to protismyslně a chtěl bych vám to objasnit na následujícím případě, který jsem sám pozoroval. Jde o ženu, která trpěla asi sedm roků těžkými průjmy, aniž by ji mohl někdo pomoci. Měla současně potíže s udržením moče. Často měla nucení na moč, ale vždycky odešlo jen několik kapek. Podrobila se každé léčbě, kterou jí kdo nabídl - ale marně. Dostala tolik injekcí, že by usmrtily nosorožce, byla však stále churavější.

 

     Konzultovala s jedním lékařem, mým přítelem, který mě požádal o úsudek. Podle toho, jak pacientka vypadala, odhadoval jsem ji na pětapadesát až šedesát roků, ale podle chorobopisu jí bylo čtyřicet dva let.

     Hned jak jsem ji uviděl, řekl jsem mému příteli, že bych na jeho místě okamžitě začal se střevními výplachy. Oba dva, jak můj přítel, tak pacientka, považovali již jen myšlenku na tuto proceduru za směšnou. Byl proveden rentgenový snímek, který moje podezření potvrdil a můj přítel konečně svolil zkusit střevní výplachy, ačkoliv byl stále přesvědčen, že jsou určeny lidem se zácpou a ne těm, kteří trpí průjmy. Asi šesti výplachy bylo odstraněno sedm kilo fekálií a její průjem pozvolna ustával. Odstraněním tuhých příškvarů, které tlačily na močový měchýř, se upravily i její potíže s močením. Není nutné zdůrazňovat, že po odstranění největší příčiny jejího vysílení, vypadala brzy zase na dvaačtyřicet.

 

     Nepromarním ani jednu příležitost, abych nezdůraznil, že musíme nejdřív své tlusté střevo definitivně poznat, tak jak nám to ukazují nákresy rentgenových snímků, než si dovolíme oklamat sebe sama a "věřit", že je v pořádku. Více stolic denně není žádný spolehlivý důkaz toho, že je všechno v pořádku, jestliže jíme vařenou nebo jinak zpracovanou potravu. I tenkrát, když dodržujete můj program, nemůžete si dovolit přehlédnout, že vyměšování je nedostatečné.

 

     Žijeme rychlým tempem a sama tato rychlost spojena s civilizačními problémy, přispívá k předčasnému stárnutí. Proto musíme na sebe neustále dávat pozor, jestliže chceme zůstat mladí.

     Nedá se podceňovat tvorba plynů, problém spojený se stavem tlustého střeva. I zde jsme omezováni konvencemi a pravidly slušného chování, které nás nutí jedovaté plyny zadržovat a zpětně absorbovat a nenechat jim volný průběh.

     Samozřejmě je to mezi lidmi nemožné a neslušné. Je dokázáno, že nálevy se dá tvorba plynů zredukovat. Můžeme vypozorovat, které potraviny nám způsobují zvětšenou tvorbu plynů a jejich přechodným vynecháním zmenšit plynatost na minimum.

     Možná vás bude zajímat případ jedné ženy, kterou jsem odhadoval na padesát a bylo jí sotva čtyřicet. Neptal jsem se jí nikdy na věk, ale měla osmnáctiletého syna. Měla spoustu potíží v podbřišku. Obyčejně byla tak nafouklá, že kůže hrozila prasknutím. Lékaři to často považovali za tekutinu v břiše a nabízeli jí punkci. Stolici měla pravidelně každý druhý den.

     Nikdo jí neporadil nálev nebo výplach střev. Byla nanejvýš nervózní, až na pokraji hysterie. Když jí konečně byly s naléhavostí doporučeny denně střevní výplachy po dobu jednoho až dvou týdnů, odešly litry pevné, tvrdé, páchnoucí, po léta nastřádané stolice. Vyšetřil jsem tuto stolici mikroskopicky a našel milióny plynotvorných bakterií. V prvním týdnu výplachů odcházelo současně i velké množství plynů.

 

     Jsem pevně přesvědčen, že potraviny obsahující škrob a ucpané tlusté střevo jsou velcí kamarádi. Škrob je ta nejlepší živná půda pro rozmnožování plynotvorných bakterií. Kdybych si chtěl v těle vyrobit spoustu plynu, pak bych posnídal toust (z bílé mouky) nebo teplé pečivo; na oběd bych si dal amolety a kávu a povečeřel bych nudle, špagety nebo buchty. Vím, že bych si takto opatřil i pěknou zácpu a také vím přesně, že nemohu očekávat, že při takovém jídle omládnu.

 

     Na jedné z mých přednášek mě poslouchala jedna stará dáma, když jsem dával volný průchod svým názorům na potravu obsahující škrob, jako jsou například tousty. V hodině otázek a odpovědí vstala a pyšně prohlásila: "Toustuji si svůj chléb v troubě, až je úplně suchý a tvrdý. Není to lepší?" Odpověděl jsem jí: "Vážená paní, oboje není pro vás dobré. Když však vyhodíte toust z okna, poletí dál než krajíc chleba. "Chléb je mrtvá potrava bez života. Toustováním ho děláme ještě "mrtvějším" - zvláště je-li tak důkladné. Chcete-li blížící se stáří urychlit, pak je mrtvá potrava na místě. 

 

     Jestliže však chcete omládnout, potom jezte syrovou, živou a výživnou stravu.

     Existuje jeden velmi důležitý rozdíl mezi nálevem a střevním výplachem. Nálevem je prakticky nemožné tlusté střevo dokonale vypláchnout. Při výplachu leží pacient uvolněně na stole a celou práci obstará vyškolený personál.

 

     Průměrným klystýrem podáme asi litr vody, která se zase vyloučí. Můžeme samozřejmě tuto proceduru opakovat, jak často chceme nebo jak je to nutné. To znamená vstát, posadit se, pochodit, což je vlastně za těchto okolností velmi užitečné.

 

     Při střevním výplachu může provádějící personál použít tolik vody, kolik potřebuje, aby každou část střeva "vypral", nechá vodu střídavě odtéct a potřebné množství zase přitéct, aniž by se pacient musel namáhat. Takto může být asi po litrech přivedeno mnoho vody bez přerušení procedury, která trvá až hodinu.

 

     Při klystýru, i opakovaném, zůstává teplota vody stejná, zatímco u výplachu může obsluhující personál teplotu sledovat a podle potřeby měnit, aby dosáhl účinků, které lze dosáhnout jen změnou teploty.

 

      Přesto považuji nálev za důležitější než kartáček na zuby, ať už je to doma nebo na cestách.

 

     Jsou také často situace, kdy střevní výplach není ani účelný, ani možný - ale nálev je vždycky užitečný.

 

     Chcete-li mít představu o hodnotě klystýru, přečtěte si nebo poslechněte si, jak se vychvalují tabletky proti bolestem hlavy, vyčerpání nebo proti bolestem v zádech. Udělejte si místo nabízených tabletek a pilulek nálev. Pomůžete si přirozeným prostředkem a ne přechodným otupením nebo umrtvením nervů - o možných následcích ani nemluvě. V extrémních případech je jistě každý léčebný prostředek lepší než delší trápení, ale i za takových okolností považuji nálev za cenný.

 

     Podle mých zkušeností je nejlepší k provedení nálevu použít středně měkkou rektální rourku asi o průměru tužky a asi 75 cm dlouhou. Tvrdý, krátký, černý násadec je méně vhodný.

 

     Delší rourkou je možno zavést vodu nad konečník a dolní úsek sestupného tračníku. Nádoba nebo pytlík "přístroje" by měly obsahovat asi dva litry vlažné vody (ani studené, ani horké),. do které jsme přidali přecezenou šťávu z jednoho citronu.

     Měla by viset na příhodném místě, aby byl umožněn plynulý tok vody. Někdo umísťuje rád nádobu vysoko, aby proud přitékající vody byl silný, jiný dává přednost pomalejšímu přítoku a umísťuje nádobu asi 80 až 120 cm nad podlahou. Rychle poznáte, co je nejpohodlnější.

 

     Rektální rourka, která je spojena s hadicí nádoby mezičlánkem s kohoutkem, se pečlivě natře po celé délce rostlinným gelem, aby byla kluzká. Doporučuje se natřít tímto prostředkem i anus (okolí otvoru řitního). Masti na bázi minerálních olejů nedoporučuji.(Český preparát se jmenuje mesocain-gel)

 

 

NÁLEV - POLOHA NA KOLENOU

 

     Použijte rektální rourku o síle tužky, aby mohla voda vtékat přímo do tlustého střeva. V poloze na kolenou může voda gravitací téct přímo do příčného a vzestupného tračníku. Do nálevu je možno přidat šťávu z jednoho až dvou citronů na litr vody. Mýdlo, sůl nebo natrium bikarbonát se nedoporučují. Čistá vlažná voda, ani teplá ani studená, nebo voda s citronem jsou nejlepší. Voda má být pro ruku příjemně teplá.

     Aby byla rektální rourka kluzká, natře se gelem nebo krémem, který střevo nedráždí.

 

     Teď jsme připraveni pokračovat. Klekněme si na deku nebo ručník tak, jak je uvedeno na obrázku. Zpočátku zavedeme rektální rourku jen asi 5-7 cm a otevřeme kohoutek. Zatímco vtéká voda do těla, posunujeme pozvolna, centimetr za centimetrem rourku dál.

Často se stane, že se nám podaří pohodlně zavést jen několik centimetrů. V takovém případě ji neposunujeme dál, ale necháme vodu vtékat.

     Dostaví-li se potíže, křeče nebo pocit plnosti, je nejlepší přítok vody zastavit, vodu v těle krátce podržet a vyprázdnit se do záchodu, i když jsme použili jen část vody z nádoby. Máme-li pocit, že odešlo všechno, co bylo k vyloučení připraveno, můžeme celou proceduru opakovat a tentokrát použít celý obsah nádoby.

     Jestliže nálevy potřebujeme a přejeme si je, potom získáme rychle zkušenosti, který postup je pro nás nejpříjemnější. Ve snaze bránit se příznakům stáří, jsou pro mě nálevy nanejvýš důležité. 

     Před uschováním očistíme nádobu a celé příslušenství teplou vodou a mýdlem a důkladně propláchneme studenou vodou. 17

--------------------------------------------------

 

     Rozdíl mezi jednoduchým a vysokým nálevem spočívá v délce použité rektální trubice.

 

     Zakoupíme-li si vybavení potřebné k provedení nálevu je u toho krátká, tvrdá rourka z gumy nebo umělé hmoty. K vysokému nálevu používáme však rektální rourky 75 cm dlouhé, z měkké, ohebné, kvalitní gumy, která se napojí na krátkou tuhou rourku od klystýru. Namažeme-li dlouhou rektální rourku příslušným kluzným gelem, dá se lehce zavést do konečníku. Klystýrovou nádobu jsme již před tím naplnili vlažnou vodou. Jakmile je sestupný tračník několika nálevy vyčištěn, můžeme rektální rourku posunout o 5 až 8 cm, až se dostaneme do příčného tračníku. Tímto způsobem se dá uspokojivě provést vysoký nálev.

--------------------------------------------------

 

CO JE ZÁCPA?

     Odborný název OBSTIPATIO je odvozen od latinského slova „obstipare“, což znamená ucpávat, městnat, stlačit. Být ucpán tedy znamená, že nahromaděné masy stolice ztěžují vyprazdňování. Stav „ucpání“ může však také znamenat nahromadění stolice někde ve střevě, i přes zdánlivě normální stolici.

 

     Zácpa je potíž číslo jedna, která je základem téměř každé nemoci, může se považovat za počáteční a první příčinu skoro každé poruchy lidského organizmu. Je nejčastější chorobou „civilizovaného“ lidstva. Zácpa ovlivní zdraví tlustého střeva, na kterém závisí zdraví těla jako celku.

 

     Existují dvě příčiny zácpy. Ta první je konzumace denaturovaných a rafinovaných potravin, které nemohou vyživovat orgány zodpovědné za vylučování odpadových látek. Druhá příčina, která se vyskytuje častěji u mladých lidí - ale i starší a zralí jedinci nejsou ušetřeni - je, že při nucení na stolici nenecháme všechno ležet a běžet a nespěcháme přímo na WC.

 

 

ZÁCPOU TRPÍ FUNKCE STŘEVA

     Kdyby vyřešení problému ucpání záviselo jen na vypláchnutí volně ležících substancí v tlustém střevě, nebylo by těžké situaci zvládnout. Vyšší nálev je většinou dostačující. Tak jednoduché to však není. Zácpa nespočívá jen v zadržení stolice ve střevě, ale také v městnání v první polovině tlustého střeva, od slepého střeva do poloviny příčného tračníku. Slepé střevo je umístěno v blízkosti chlopně, která je na začátku tlustého střeva. Stěny tohoto úseku střeva jsou vybaveny citlivými nervy a svaly, které mají za úkol vyvolávat vlnovité pohyby - známé jako peristaltika - a tak dopravit obsah střevní ze slepého střeva do konečníku, aby mohl být vyloučen. Jde o vzdálenost asi 150 centimetrů.

 

 

NORMÁLNÍ TLUSTÉ STŘEVO

     Prstencová svalovina a střevní výdutě a jejich vztah k částem těla a nemocem

 

 

     Na diagramu „Léčba tlustého střeva“ vidíte, že je slepé střevo část vzestupného tračníku a leží u odstupu tenkého střeva. Konečník je dolní úsek tlustého střeva.

 

     Nehledě k peristaltice má první polovina tlustého střeva dva další důležité úkoly. Za prvé má získat ze zbytků strávené potravy přicházející z tenkého střeva všechny živiny, které jsou k dispozici a které tenké střevo nemohlo vstřebat. Za tím účelem se kašovitý obsah střeva odvodní a tekutina se předá s ostatními živinami stěnou střevní do krve. Takto získané živiny dopravují cévy střevní stěny do jater k dalšímu zpracování.

 

     Jestliže stolice v tlustém střevě kvasí a zahnívá, přicházejí shora jmenované živiny do krve jako toxické substance. Co by v normálním případě bylo výživné, způsobuje teď toxémii - otravu krve (viz také Dr. John Tolden: Všechny choroby začínají toxémií).

 

     Toxiny jsou produkovány patogenními (choroby vyvolávajícími) bakteriemi. Například furunkl (nežit) může být prvním ukazatelem toho, že je tělo v toxemickém stavu.

 

     Mnozí, ať zdravotníci nebo laikové, se domnívají, že nálevy a výplachy střeva odplaví střevní flóru a kluzký povlak tlustého střeva. Tato domněnka je nesprávná a postrádá důkazů. Jestliže tvrdá stolice vytvoří ve střevě krusty je nemožné, aby sliznice tlustého střeva normálně pracovala a její žlázy produkovaly nutný hlen. Chybějící kluzkost sliznice zhoršuje zácpu a tím i toxémii.

 

     Krusta z fekálií ruší, nebo dokonce brání rozprostření kluzkého hlenu ve střevě, vzniku peristaltických pohybů střev, absorpci a využití živin z obsahu střevního, které sem přešly z tenkého střeva.

 

     Není třeba velké představivosti k tomu, že mazlavá stolice může snadno tvořit povlak na vnitřní straně střevní stěny, který se svými vlastnostmi podobá lepidlu. Je také zřejmé, že má takový povlak, který znemožňuje pohyby střeva, jehož následkem je pak permanentní toxémie.

 

 

POBYT V NEMOCNICI, KTERÝ SE NEUSKUTEČNIL

     Před několika léty mně zatelefonoval jeden můj přítel, aby mně oznámil, že příštího dne jde do nemocnice. „Proč?“ zeptal jsem se. Řekl mi, že má uzávěr tlustého střeva a že nemůže jít na stolici. Zadržení stolice a starých odpadových produktů po delší časový úsek může pasáž tlustého střeva blokovat a stolici znemožnit.

 

... Zeptal jsem se ho, proč si nenechá udělat několik výplachů tlustého střeva, když přece náš program zná. Odpověděl, že to nepřichází v úvahu, protože nejbližší možnost k provedení je 150 km vzdálená. Namítl jsem, že já bych jel raději 150 km, než bych šel do nemocnice. Nakonec podnikl můj přítel přece jen tu stopadesátikilometrovou cestu a po týdnu mně řekl telefonicky, že jsem mu zachránil život, že se cítí dobře, co už léta nepoznal a že si brzy zajede na další výplachy.

 

     A to není žádný ojedinělý případ! Mohl bych o takových pacientech napsat knihy. Moje výzkumy v této oblasti mně stále přesvědčují o tom, že není správné zahajovat jakoukoliv léčbu bez předchozí série střevních výplachů.

 

     Neexistují potíže a choroby, u kterých by po řadě střevních výplachů léčba nezabrala rychleji a účinněji.

--------------------------------------------------

 

předchozí   …   další

Naše menu vyberte si

Zdraví na dlani V bavlnce Zdarma eShop Úsměv pro děti - videopřednášky o dětech