Albert Einstein

      Albert Einstein (14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA) byl teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob. byl respektovaný pro svou přátelskost zakořeněnou v jeho pacifismu. Byl skromný, co se jeho schopností týkalo a měl jasné názory na módu – například zmenšil svůj šatník natolik, aby se nemusel rozhodovat, co si vzít na sebe.

 

Největší vědec

Často je označován za největšího vědce 20. století, případně spolu s Newtonem za nejvýznamnějšího fyzika vůbec. Mezi jeho příspěvky fyzice patří speciální teorie relativity (1905), myšlenka kvantování elektromagnetického pole a vysvětlení fotoefektu (1905), vysvětlení Brownova pohybu (1905) a snad nejvíce obecná teorie relativity (1915), která doposud nejlépe popisuje vesmír ve velkých měřítkách. Albert Einstein měl občas hravý smysl pro humor a vyžíval se v hraní na housle a v jachtingu. Byl také typickým „roztržitým profesorem“. Často zapomínal na každodenní věci, třeba klíče, a soustředil se tak mocně na řešení fyzikálních problémů, že nedbal na své okolí.

 

O vegetariánství

      Pochopil sounáležitost s nižšími tvory a stal se vegetariánem. Nejedl maso, respektive těla zabitých zvířat. Prohlásil, že "nic nebude lidskému zdraví prospěšnější a nic nezvýší šance na zachování života na Zemi více než přechod na vegetariánskou stravu."

 

Smysl života

 

      Vědecké poznání z něj učinilo hluboce věřícího člověka, který si uvědomoval potřebu pokory před kosmickým řádem. Boha nechápal jako lidskou osobu, ale jako universální Bytí. Smysl života viděl ve službě druhým a společenství.  Odsuzoval všechny formy soutěživosti. Pochopil, že vzdělání by neměl dominovat dril ani přílišná specializace. Člověk by měl být vychován ne v tvora chytrého, ale hlavně moudrého. Šťastným se může stát jen ten, kdo nelpí na hmotných statcích ani na svém egu a postavení.

 

Prospěšnost pro lidstvo

      Nic nebude lidskému zdraví prospěšnější a nic nezvýší šance na zachování života na Zemi více než přechod na vegetariánskou stravu.

     Je smutné vidět, že vegetariánský způsob života by svým čistě fyzikálním účinkem na lidskou povahu nanejvýš pozitivně ovlivnil velkou část lidstva.

 

 

Novinky

 

 

Vegetariánská strava

     I když jsem byl vnějšími okolnostmi donucen přejít od pozorování ke striktně vegetariánské stravě, jejíž jsem byl v principu již dlouho přívrženec. Vedle souhlasu s cíli vegetariánství, estetických a morálních důvodů, je mým názorem, že vegetariánský způsob života by mohl svým čistě fyzikálním účinkem na lidský temperament nejvíce příznivě ovlivnit lidstvo.

 

Smysl jedince

     Život jedince má smysl pouze tehdy, slouží-li zkrášlování a zušlechťování života všeho živoucího.

 

Vzdělání

     Člověk by měl být vychován ne v tvora chytrého, ale hlavně moudrého. Šťastným se může stát jen ten, kdo nelpí na hmotných statcích ani na svém egu a postavení.

     Mladým lidem a studentům je neustále vštěpován nadměrně soutěživý postoj, aby se učili uctívat nenasytnou potřebu být úspěšnými. "Cílem vzdělání musí být příprava samostatně jednajících a myslících jedinců, kteří však vidí svůj největší životní cíl ve službě společenství“„

 

Nábožeství

     Když se snažíte pronikat našimi omezenými prostředky do tajů přírody, zjistíte, že za zřejmými zákony a souvislostmi existuje něco velmi jemného, neuchopitelného a nevysvětlitelného. Úctu k této síle, jež se za vším skrývá, můžeme označit za moje náboženství. V tomhle smyslu jsem tedy náboženský.

 

Nejsem ateista

     Nejsem ateista. A myslím, že se nemůžu označit za panteistu. Je to otázka, jež je příliš široká pro naši omezenou mysl. Jsme jako malé dítě, vcházející do obrovské knihovny, přeplněné knihami v nejrůznějších řečech. Dítě ví, že někdo musel ty knihy napsat, ale neví, jak je napsal. Nerozumí řečem, ve kterých jsou knihy napsané. Matně tuší jakýsi nadpřirozený pořádek v tom, jak jsou knihy uspořádané, ale nic o něm neví. Takové je podle mě postavení i toho nejinteligentnějšího člověka vůči Bohu.

     Einstein byl během celého života naprosto konzistentní v odmítání nařčení, že je ateista. Dokonce ho rozčilovalo, že ho ateisté citovali ve svých argumentacích. Nikdy nepociťoval potřebu snižovat něčí víru, ale v případě ateistů tuto tendenci měl. Jednou prohlásil: "Rozdíl mezi mnou a většinou takzvaných ateistů je pocit naprosté pokory před neuchopitelným tajemstvím a harmonií kosmu".

 

Součástí celku

      Člověk je součástí celku, jemuž říkáme vesmír, je jeho součástí omezenou v čase a prostoru. Vnímá sám sebe, své myšlenky a pocity jako něco odděleného od všeho ostatního, je to jakýsi druh optického klamu jeho vědomí. Tento klam se stává naším vězením, neboť omezuje naše osobní touhy a zalíbení pouze na několik nejbližších lidí. Naším cílem musí být vymanit se z tohoto vězení tím, že rozšíříme působení svého soucitu s do své milující náruče přijmeme všechny živé bytosti a celou přírodu v její kráse. Nikdo není schopen dosáhnout tohoto cíle úplně, ale snaha o dosažení jako taková je sama o sobě součástí osvobození a základem pro vnitřní bezpečnost.

 

Nic tak neprospěje zdraví lidí a největší šance na přežití života na Zemi,
jako vývoj směrem k vegetariánské stravě."

Albert Einstein

předchozí   …   další

Naše menu vyberte si

Zdraví na dlani V bavlnce Zdarma eShop Úsměv pro děti - videopřednášky o dětech