Játra

 

     Játra jsou tou největší, nejkomplexnější a nejaktivnější endokrinní žlázou ve vašem organismu.

     Když si uvědomíte počet onemocnění, na kterých se játra přímo podílejí, pak je vám jistě jasné, jak důležité jsou poruchy vyplývající z nedostatečných vědomostí lidí o funkcích jejich těla.

     Některé z nejznámějších chorob a potíží, které jsou zaviněny poruchami funkce jater jsou: zácpa, průjem, hemeroidy, žlučové kameny, žloutenka, onemocnění žlučníku, cukrovka, deprese, spavost, nevolnost, nervozita, abscesy, bradavice, jaterní cirhóza - abychom vyjmenovali aspoň některé...

     Vzhledem k tomuto poučnému katastrofálnímu seznamu by se měl každý, kdo tyto řádky čte, informovat, jak jeho tělo pracuje, zvláště pak ti; kteří usilují o sebezachování a o zářící zdraví.

     Zdraví byste měli brát vážně a měli byste svoji chuť k jídlu a svoje pocity ukáznit a měli byste se za každou cenu vzdát svých špatných návyků.

 

Látková výměna 

     Látková výměna znamená chemické změny v živých buňkách, kterými se dává k dispozici energie, pro životně důležité procesy a činnosti a kterými se asimiluje nová hmota k opravám opotřebovaných "součástí".

     Látková výměna je přeměna výživných látek z potravy v jednoduché základní stavební kameny k regeneraci buněk a tkání, aby nás mohly zásobovat energií, kterou potřebujeme k životu.

     Jestliže se látková výměna zabývá živými organickými živinami, potom probíhají výměnné procesy přirozeně a plynule.

    Jestliže však jsou enzymy v potravě zničeny vařením za vysoké teploty nebo zpracováním za horka, nemá potrava žádnou životní sílu a látková výměna, která využívá těchto enzymů, pracuje ve stresu a za nevhodných podmínek.

 

     A za takových podmínek vzniká toxémie.

     Potrava bez enzymů nemůže uspokojit požadavky látkové výměny bez určitých kompenzačních opatření. V takovém případě jsou molekuly v postižené části těla přetíženy a mnohé energii vyrábějící atomy zúčastněné na tomto přetížení se nevymění nebo neobnoví, ale opotřebují. Tento stav může trvat léta. Den zúčtování přijde však zcela neočekávaně, když člověka překvapí nemoci "z nedostatku". Všechna potrava, která se sní, musí být zažívacím procesem přeměněna v tekutinu a atomy a molekuly, ze kterých je složena, se musí oddělit, aby mohly osmózou proniknout stěnou střevní a dostat se jaterní žílou (vrátnicí) do jater.

 

     Je těžké si představit, jak se miliony a miliony atomů oddělují od vláknité struktury potravy, jak se ve zřejmém zmatku dohromady mísí a jak proudí nekonečně malými rourkami ve stěnách střevních, než se dostanou do jater. Tento mimořádný pochod je umožněn regulační a kontrolní činností žláz s vnitřní sekrecí, které se starají o všechny aktivity našeho těla; především však o látkovou výměnu. Každá žláza činností na svém vlastním úseku ovlivňuje procesy v jaterní buňce.

 

      Vnitřní sekrety jater působí na látkovou výměnu sacharidů, bílkovin a tuků, které přicházejí z tenkého střeva, a rozloží je na základní prvky tak, jak to tělo potřebuje a vyžaduje. 3

 

Jak zužitkují játra škrob a cukr

     Přestože potrava musí projít asi šesti metry tenkého střeva, než její živiny dosáhnou jater, najdou se obyčejně ještě výživné látky ve zbytku hmoty, která opouští tenké střevo a dostává se do střeva tlustého. Úkolem tlustého střeva je vyloučit substance, kterým tenké střevo odňalo živiny. Protože ale přesto zůstávají v tomto střevním obsahu částečky výživných látek, má první úsek tlustého střeva za úlohu tyto zbytky vyhledat a osmózou odvést do krve, která je dopraví do jater.
     Jistě si dovedete představit znečištění těchto živin, jestliže se mísí se zahnívající a rozkládající se stolicí, která se důsledkem zácpy nebo jiného zdržení ve vylučování nashromáždila v tlustém střevě! Jak úžasné a obdivuhodné tělo nám Stvořitel svěřil! 

     K sacharidům patří škroby a cukry. Škrob by tělo rychle ucpal, kdyby se mohl dostat do jater. Škrob se zpracovává nejdříve v ústech slinami: Toto je první zažívací proces při přeměně škrobu na cukr. Potom na něj působí zažívací šťávy v tenkém střevě, které přeměnu na cukr dokončí. Škrob není rozpustný ve vodě, ale cukr ano. Cukr se dostává do jater stěnou střevní a žílou jaterní (vrátnicí). V játrech se vyloučí glykogen, který přemění tento cukr na glukózu.

     Glukóza se skladuje v jaterních buňkách tak dlouho, dokud ji tělo nepotřebuje k výrobě tepla a energie. Glykogen přemění potom glukózu zase v typ cukru, který buňky a tkáně těla požadují, odevzdá ho do krve, aby byl dopraven na místo určení.

     Jestliže se chcete těšit zářícímu zdraví, nepřecpávejte tělo koncentrovanými škroby. 3

 

Jak játra zpracovávají bílkovinu

     Bílkovina je organická substance, která se skládá hlavně z prvků uhlíku, vodíku, dusíku a kyslíku.

      Bílkovina je charakteristická pro živou hmotu a vyskytuje se v různých formách v lidech, zvířatech a rostlinách.

     Bílkovina je hlavní složkou tělesných buněk a tkání a je složena asi ze třiadvaceti různých aminokyselin.

     Žádná bílkovina ani aminokyselina se nedostanou v původním stavu ze snědené potravy střevem do jater.

 

     Veškerá bílkovina a všechny aminokyseliny se během zažívacího procesu rozloží na jednotlivé molekuly. Tyto elementární částečky dosáhnou jater odděleně jako jednotlivé atomy a molekuly Játra je zpracují tak, že vytvoří zase přesné aminokyseliny a bílkoviny, které potřebujeme k regeneraci a doplnění speciálních opotřebovaných buněk a tkání.

 

      Existují tři prameny, ze kterých získávají játra materiál ke znovuvytvoření aminokyselin a bílkovin:

  1. Z bílkovin zeleniny, salátů, ovocných plodů, ořechů a semen a z čerstvých syrových zeleninových a ovocných šťáv
  2. Z koncentrované bílkoviny zvířecího masa, z ryb a drůbeže a z koncentrovaných "doplňků" potravin.
  3. Ze vzduchu, který vdechujeme.

 

     První dva prameny nepotřebují zvláštního vysvětlení. Třetí pramen, vzduch, je sice každé bytosti dobře známý, ale není všeobecně považován, chápán a ceněn jako nutná bílkovinná potrava.

Vzduch, který vdechujeme, se skládá asi z osmdesáti procent dusíku a dvaceti procent kyslíku. Dusík je podstatnou základní součástí všech aminokyselin a bílkovin.

     Kyslík podporuje dýchání a představuje důležitou část organického lidského a zvířecího těla. Kyslík vyrábí teplo. Všechny aminokyseliny se skládají z dusíku, kyslíku, vodíku a uhlíku. 

     Uhlík z naší potravy je neustále spotřebováván kyslíkem, který vdechujeme. Kyslík je přijímán krví, která jej rozvádí do celého těla.

     Dusík, který vdechujeme, se dostává krví do jater, kde se přeměňuje na jednu ze základních atomárních nebo molekulárních částí, které jsou nutné pro znovuvybudování aminokyselin, ze kterých je složena buněčná bílkovina.

     Je nesprávné tvrdit, že musíme tělu dodávat "plnohodnotnou bílkovinu". Co tělo skutečně potřebuje, je materiál - správný druh atomů a molekul ze kterého může vybudovat typ bílkoviny, který potřebují buňky a tkáně, aby dosáhly zářícího zdraví.

 

Co je plnohodnotná bílkovina?

"Plnohodnotná bílkovina" obsahuje všech třiadvacet aminokyselin. Přijmout takovou nezměněnou "plnohodnotnou bílkovinu" je pro játra fyziologicky nemožné. Taková bílkovina se musí nejdřív zpracovat v zažívací trubici a rozložit na své aminokyseliny.

     Jestliže vám to není úplně jasné, pak chvíli počkejte a přemýšlejte: jedli byste celé živé kuře, kachnu, bažanta nebo husu? Ne, zcela určitě ne! Nejdříve zvíře usmrtíte, odříznete hlavu, oškubete, vykucháte, rozkrájíte části vhodné k vaření a k jídlu a potom, když už budete jíst, sníte najednou jenom část. Mám pravdu? To odpovídá tomu, co se děje s bílkovinou. Každý kousek masa, každá zvířecí bílkovina, každá rybí nebo drůbeží bílkovina je složena z aminokyselin v určitém poměru a každá aminokyselina z určitého množství atomů a molekul.

     Vaše zažívací ústrojí zpracovává bílkovinu a aminokyseliny tak, že jejich základní prvky mohou projít stěnou střevní do jater, kde se uskladňují a přeměňují v druh bílkoviny, kterou potřebují tělesné buňky a tkáně. 3

 

Jak játra zužitkovávají tuky?

Kvalita a kvantita tuků v naší potravě a v našem těle, je mnohým lidem záhadná. Téma "tuk" je ten nejrozšířenější paradox a znepokojuje mnoho lidí. Tlustí lidé by rádi zhubli, zatím co hubení by rádi něco přibrali. To je v povaze lidské. Jak tuky budou reagovat a s jakým výsledkem - to se nedá předpovídat.

     Někdo drží několik dnů půst, ale zjistí ke své hrůze, že nějakou "extralibru" přibral. Na druhé straně může sníst štíhlý člověk enormní množství jídla, a přece nepřibere.

     V zásadě jsou tuky spojením kyselin, jejichž molekuly jsou složeny z uhlíku, kyslíku a vodíku. Volumen (objem, obsah) a vzorec (seskupení) těchto prvků v molekulách určují, jestli je tuk řídký jako olej - například rostlinný olej, nebo tuhý a pevný jako živočišný tuk.

     Tak jako ostatní potraviny mohou být tuky tělem upotřebeny teprve poté, až jsou jejich molekuly rozloženy na prvky. V průběhu látkové výměny jsou tuky "emulgovány", to znamená stejnoměrně rozptýleny a redukovány na jejich prvotní kyselinové prvky, aby se mohly shromažďovat v játrech a odtud rozdělovat do celého těla.

      Tuky se tvoří určitým spojením kyselin s glycerinem, přičemž tyto kyseliny jsou složeny z kyslíku, uhlíku a vodíku. Jestliže se rovnováha těchto prvků poruší, ukládá se tuk jako tuková tkáň v různých částech těla, kde přijde obyčejně nejméně vhod.

     V dětství se může určitá baculatost tolerovat, jestliže je dobře rozložená a jestliže se vyvinula přirozeným způsobem - to znamená, že výživa dítěte je vyvážená. 

     Mnoho tuku však způsobuje náklonnost k  zvětšení mandlí, štítné žlázy a lymfatických žláz. Mimoto mají tyto děti sklon k nadměrné tvorbě hlenů, které vedou k nachlazení a k běžným "dětským nemocem".

 

     Jestliže je mladistvý věk za námi, pak znamená tloušťka prakticky totéž, co choroba. Tlustí lidé nevědí, co je to dobré zdraví, a během doby podlehnou s  největší pravděpodobností zápalu plic, mrtvici, arterioskleróze a jiným nemocem.

     Dosáhneme-li třicítky, měli bychom usilovat o štíhlou linii. Tohoto cíle dosáhneme, jestliže přemůžeme nestřídmost a lenost.
Tělesná činnost a udržování míry v jídle, co se týká druhu a množství, jsou podstatné kroky, kterými můžeme váhu zredukovat a zůstat štíhlí.

      Dobré udržování těla je v tomto věku a následujících letech všeobecně zanedbávaným zvykem. Jestliže se však svědomitě dbá na postavu, přispívá to k pružnosti celého organismu,.protože potom věnujeme pozornost tělesnému stavu stále. 3

 

Jak se zhubne

      Prvním opatřením při plánovaném zhubnutí je samozřejmě pořádná očista tlustého střeva střevními výplachy. Je to přirozené a logické, protože velká část tukové tkáně je následek nahromaděného odpadu ve střevě, který znemožňuje jednak správný příjem potravy a jednak bezezbytkové vyloučení odpadu.

     Nesmíme přirozeně přehlížet skutečnost, že citová stránka má obrovský vliv na ukládání tuků. Pocity mají mohutný účinek na žlázy s vnitřní sekrecí a tento účinek se může držet pod kontrolou.

     Jestliže city ovládáme, jsou žlázy ochotny spolupracovat a reagují pozitivně. Nepodaří-li se však city kontrolovat; poruší se rovnováha aktivity žláz, která příslušně ovlivní látkovou výměnu tuků. Důsledkem je ukládání tuků ve formě tukové tkáně místo spalování za účelem dodávání energie. Konzumace velkého množství potravy nevede vždycky k nadváze. 

     Mnoho štíhlých lidí se stalo proto štíhlými, že jedli víc, než bylo nutné, přetěžovali zažívací a vstřebávací pochody, takže tyto ztratily na účinnosti.

     Existuje tajemství a klíč k dosažení zářícího zdraví: střídmost v každém směru! 

     Je, nebezpečné užívat medikamenty na zhubnutí a je stejně nebezpečné užívat medikamenty na ztloustnutí. Nehledě k tomu, že medikamenty jsou zásadně škodlivé, rozruší látkovou výměnu těla, ale neodstraní příčinu. V nejlepším případě nejsou nic jiného než východisko z nouze. 3

 

Půst

     Místo medikamentů na zhubnutí nebo na ztloustnutí je chytřejší podrobit se kontrolovanému postnímu programu. Za žádných okolností se nemáme postit déle než šest až sedm dní.

     Během půstu je nutné denní čištění tlustého střeva k zabránění vstřebání nových odpadových látek během očistné procedury. Jestliže jedna perioda půstu nestačí, můžeme po nejméně třídenní až čtyřdenní přestávce připojit další periodu.

     Nezapomeňte, že prodloužení půstu přes šest až sedm dní může vyvolat právě opačný účinek. To znamená, že tělesné buňky se začnou vyživovat od sebe, protože jim chybí správná přirozená výživa. To může být nebezpečné.

 

     Během půstu bychom neměli jíst žádnou pevnou stravu, ale v každém případě pít mnoho čisté vody nebo zředěné čerstvé syrové ovocné šťávy. Po půstu bychom neměli tři až čtyři dny jíst větší množství hutných potravin, protože tělo, které mělo příležitost si odpočinout od práce zažívacího ústrojí, by se mohlo proti neočekávanému zatížení bouřit. Nejlepší potravou po půstu jsou čerstvé syrové zeleninové šťávy společně s čerstvou zeleninou a nějakým čerstvým ovocem, a to po několik dnů.

     Nedejte se mýlit "tabletkami na hubnutí", které jsou všeobecně v módě. Žádní dva lidé nejsou stejní a užívání tabletek se má řídit podle tělesné struktury, výšky a všeobecné stavby těla. Nikdy neuvidíte závodního koně, jak při tréninku táhne pluh. Právě tak není možné, aby tažný kůň nastoupil na dostihovou dráhu proti závodním koním. Stejné je to u lidí. Někteří lidé přetékají nervózním napětím a energií, zatímco jiní jsou ve stejné míře flegmatičtí, když ne úplně líní. Jestliže uvedeme oboje do rovnováhy a pod kontrolu, udělali jsme velký krok ve směru zářícího zdraví.

     Nakonec jsou to játra, která nesou tu největší zátěž, jestliže je člověk tak lehkomyslný a nejí potravu nejlepšího druhu a kvality Vy jste právě tím, kdo trpí, jestliže jsou játra neschopná pracovat na nejvyšší úrovni svých schopností. Energie je ten nejdůležitější a nejpodstatnější faktor k udržování těla ve správné rovnováze, čímž se umožní lepší a bohatší život. Jestliže tělo požaduje energii, obdrží ji z oxidace tuku, který je uskladněn v játrech.

     Promyslíte-li si poznatky z předcházejících stránek, pak je vám jasné, jaký kus práce játra odevzdávají. Jestliže si uvědomíte, že tvoří nové škroby a cukry, budují znovu potřebné aminokyseliny k získávání bílkovin, emulgují tuky - pak se není co divit, že dochází nesprávnou výživou k jejich onemocnění.

     Játra se vážně poškozují alkoholem a nikotinem, nadměrným množstvím kyseliny močové při nadměrné a časté konzumaci masa, potravinami pečenými nebo smaženými na oleji a tuku a nadměrným množstvím škrobových a cukrových výrobků.

 

     Nejlepší speciální potravou pro játra je med, který mohou rychle přeměnit na glykogen, a čerstvá směs šťáv ze syrové karotky, okurků a různých druhů řepy. To jsou hlavní součásti výživy jater, které vedou k zářícímu zdraví. 3

--------------------------------------------------

 

Centrum zažívání

JÁTRA (HEPAR)

 

     Nahoře vpravo, kde se vzestupný tračník obrací doleva, aby pokračoval jako příčný tračník, je na diagramu „Léčba tlustého střeva” okrsek označen slovem „játra“. Toto ohbí, nazývané také hepatická flexura, je uloženo bezprostředně pod játry. Játra jsou tvořena dvěma laloky, z nichž ten pravý je podstatně větší.

 

     Játra jsou největší žláza našeho těla, která zvládá tu nejaktivnější a nejobsáhlejší práci v těle. Všechno co přijmeme jako potravu, všechno co vypijeme, ochutnáme, usrkneme nebo olízneme, prochází hltanem směrem dolů a musí ve více nebo méně tekuté formě projít 5 - 6 metry tenkého střeva. Sliznice tenkého střeva je vystlaná miliony nepatrných kuželovitých klků (villi), kterými se slizniční povrch (vstřebávací plocha) podstatně zvětšuje, a které dychtivě napadají každou molekulu, kterou mohou odejmout potravinové kaši, aby ji odevzdaly okolním cévám.

 

      Krev ji hned odnáší do jater, kde zpracování pokračuje. Izolované molekuly se třídí a přidělují jiným molekulám, aby se vytvořily nové druhy molekul, které tělo potřebuje a které mohou buňky a tkáně zužitkovat.

 

    

     Je tedy zbytečné se pídit po „plnohodnotné“ bílkovině v očekávání, že ji tělo může hned „plnohodnotně“ využít. I tato bílkovina musí být emulgována na stejnorodou masu zvanou chymus, která se promísí se vším, co je v tenkém střevě. Teprve v tomto stavu mohou být všechny molekuly chymu sesbírány řasinkami a odevzdány krví do jater - a je úplně jedno o jaké molekuly se jedná: Co bylo původně cukrem a škrobem rozštěpí se také na původní molekuly, ty se rozloží na různé atomové skupiny, které se znovu seskupují, aby vytvořily glukózu. Glukóza se přemění v glykogen, který se ukládá do zásoby, aby mohl být později, podle potřeby, přeměněn zpět v glukózu, která se předá do krve a dopraví tam, kde je jí potřeba. Je to druh cukru, který je přítomen v krvi a lymfě a který se vyskytuje například jako hroznový cukr v mnohém ovoci. Glykogen je uhlovodan bez chuti, který je příbuzný s dextrinem a škrobem.

 

     Játra jsou od přírody určena ke shromažďování různých molekul, ze kterých „sestavují“ mnoho vitamínů důležitých pro naše zdraví.

 

 

     Všimněte si, z kolika atomů se vitaminy skládají - zde je několik náhodně volených příkladů:

 

C = uhlík,

H = vodík,

O = kyslík,

Cl = chlor,

N = dusík,

S = síra

 

vitamín A = C20H29OH

vitamín B1 (thiamin) C12H17ClN4OS

vitamín B2 (riboflavin) = C17H20N4O6

vitamín B6 = C8H11NO3

vitamín C = C6H8O6

vitamín D = C28H43OH

vitamín E (alfa tokoferol) = C29H50

vitamín E (beta tokoferol) = C28H48O2

vitamín K = C31H46O2

 

     „Oddělení vitamínů“ v játrech nemůže pracovat s vitamíny jako s hotovými substancemi. Tak tedy látková výměna potravin nefunguje. Hmota každého vitamínu v gramech je nepatrná, takže jen podivuhodný, computeru podobný systém v našem těle, pracující nanejvýš záhadným způsobem, může ovlivnit 70 - 100 kilogramové tělo.

     Například půl kilogramu banánů obsahuje průměrně méně než 1/4 miligramu vitamínu B (thiaminu) a jen asi 0,29 miligramu riboflavinu. Ujasněme si, že půl kilogramu je 500.000 miligramů! Půl kilogramu květáku má jen asi půl miligramu thiaminu a půl miligramu riboflavinu.

     Jíme-li převážně syrovou zeleninu, ovoce, ořechy, naklíčená semena a pijeme čerstvě vytlačené šťávy, můžeme získat všechny vitamíny, které tělo potřebuje. Nikdy jsem neužíval žádné vitamíny v tabletkách, protože všechno, co potřebuje moje tělo, získává zmíněnou stravou a udržováním tlustého střeva v čistotě. Nikdy jsem u sebe nezjistil nedostatek vitamínů. Proč? Protože molekuly, které potřebují moje játra, aby vyrobila vitamíny, které zase potřebuje moje tělo, přijímám syrovou stravou a šťávami.

 

     Když jsem byl mladý muž a předtím, než jsem měl dnešní vědomosti, jedl jsem to, co jí většina Skotů: porridge (kaše z ovesných vloček) s mlékem a cukrem, mnoho škrobových produktů a keksů. To vedlo k poruše jater a ta patřičně reagovala. Pití množství karotkové šťávy bylo odměněno uzdravením.

     V kombinaci s mým „ucpaným“ tlustým střevem došlo při detoxikaci ke žlutému zbarvení kůže (nikoliv ke žloutence!), které se během několika měsíců ztratilo a moje kůže vypadala líp, než kdykoliv před tím. Překvapuje vás ještě, že se snažím žít, co nejpřesněji podle zákonů přírody?

     Jedním z důležitých úkolů jater je výroba žluči, která se skladuje ve žlučníku a je podle potřeby odevzdávána do dvanáctníku („druhého žaludku“) a to tehdy, jakmile vrátník propustí ze žaludku část natrávené potravinové kaše. Funkcí žluči se budeme zabývat v příští kapitole. Zde jen poznámka, že se žluč podílí na trávení a absorpci tuků.

     Další úlohou jater je bránit tvorbě sraženin v krvi. K tomu účelu vyrábí vitamín K a měli byste ocenit práci, která je spojená se sestavením jedné molekuly vitamínu K. Musí se „sjednotit“ 31 atomů uhlíku, 46 atomů vodíku a 2 atomy kyslíku. A takových molekul jsou potřeba tisíce, aby se zabránilo srážení vaší krve!

     To přesahuje hranice naší představivosti! Starejte se o správnou výživu vašeho těla, udržujte své tlusté střevo čisté a játra se postarají o vás.

     Další funkce jater jsou spojeny s látkovou výměnou tuků a bílkovin. Játra jsou detoxikační orgán a reservoár krve. Rozkládají hemoglobin (krevní barvivo) červených krvinek, které splnily svoji úlohu a ukládají měď, železo a jiné stopové prvky, aby byly okamžitě k dispozici. Zacházejte se svými játry pečlivě. Poškodí-li se nenapravitelně, spěje vaše tělo ke konci a musíte ho navždy opustit.

 

     Je proto také škodlivé a nebezpečné nestarat se o tlusté střevo. Jeho špatný stav (např. přítomnost parazitů) ovlivňuje negativně tělesné funkce - tedy i funkci jater - a tím je spolupříčinou mnoha nemocí a potíží. Proto nechybíme, jestliže si jednou do roka necháme udělat výplach tlustého střeva a to tak dlouho, dokud naše tělo žije a zvláště pak tehdy, jestliže se stravujeme chybným způsobem, živíme se obvyklými potravinami připravenými obvyklým způsobem.

-----------------------------------------------------

 

     Játra jsou jedna z nejdůležitějších "laboratoří" našeho těla. Každá částečka potravy, kterou sníme a všechno co vypijeme, se rozloží na základní prvky a dopraví se krví do jater. Zde se v mikroskopicky malých buňkách skládají atomy a molekuly naší potravy zase dohromady, aby se vytvořily látky, které použije tělo k nahrazení buněk a tkání, k znovuvybudování a k opravám. Jíme-li denně čerstvou zeleninu, saláty a ovoce - pracují játra normálně. Vyváženým způsobem pokračují v  očišťovací a budovatelské činnosti. Atomy a molekuly jsou ve své nové formě a uspořádání odevzdány do krve, aby byly rozděleny do všech částí těla. Vedlejšími produkty, vznikajícími při této práci, se neplýtvá. Játra je přemění spolu s opotřebovanými buňkami z krve a tkání, ve žluč. Žluč se sbírá ve žlučníku a odevzdává se, podle potřeby, tj. požadavků našeho těla.

 

     Vařená a jinak zpracovaná potrava játra zatěžuje. Atomy a molekuly se staly horkem anorganickými. Této anorganické, neživé hmotě chybí úplně nutný "magnetizmus", který potřebují tělesné funkce k normálnímu chodu. Jen živá, život darující, organická, syrová potrava - jako zelenina, saláty, ovoce a jejich šťávy - může dodat látky, ve kterých tkví magnetizmus. Anorganické potraviny, přicházející do jater, ruší jejich přirozené, klidné, pracovní pochody. Anorganické atomy a molekuly bez života jsou také předány tělu, které se musí s nimi vypořádat. Usazují se jako nepotřebný odpad, který může být pro lidské zdraví nebezpečný. Tato situace nastane, jestliže jíme obiloviny, potravu obsahující škrob, maso a všechno, co se peče. Jak jsme se dověděli, mohou škrobové molekuly způsobit v organizmu enormní škody. Mohou se na cestě játry v buňkách "zaklínit", dojde k jistému "ucpání", z  kterého se může vyvinout cirhóza (ztvrdnutí) jater. Stejně působí koncentrovaná bílkovina, jako je například maso. Nadměrně zahřátý tuk, to jest na 36,5 stupňů a víc, je pro játra zvláště těžce zpracovatelný, o čemž svědčí žlučníkové potíže, které se objevují častěji po konzumaci jídel vařených v  tuku. Je úplně jedno, jak moc je maso libové, tuk obsahuje vždycky. To je další příčina obtížného zpracovávání masa játry. Tuková degenerace jater, bujení jaterní pojivové tkáně a rozšíření žlučových cest jsou následky konzumace jídel vařených v tuku.

 

     O zpomalené činnosti jater mluvíme, jestliže jsou játra přetížena odpadem a buňky jen stěží vykonávají svoji práci. Jedy a narkotika, jako je například alkohol (včetně piva), nikotin, kofein apod., které by tělo zničily, kdyby se nekontrolovaně v těle pohybovaly, projdou játry co nejrychleji poté, co se dostaly do těla. Jaterní buňky je do určitého stupně neutralizují a pokoušejí se je přeměnit v neškodné chemické prvky. 

     Tento pochod vyžaduje od jater daleko víc práce, než jim byla přírodou přidělena. Vypadá to tak, jako kdybychom na nákladní auto o nosnosti půl tuny naložili tuny dvě. Přirozeně to bude náklaďák nějakou dobu snášet, ale jednoho dne na to doplatíme a bude nás to stát cenu nového auta. S naším tělem to není jinak, jenže den zúčtování bude mít jiný výsledek. Pokud jde o auto, tam prasknou pneumatiky, péra se prověsí a brzdy budou defektní. U  člověka budou nohy unavené a zpomalené, tělo se předkloní - jinými slovy, člověk se stane ztělesněným stářím. Nemůže si nové tělo ani koupit, ani vyrobit, přestože si sám dovolil sestoupit až na okraj propasti. Dokud existuje život, potud je naděje, za předpokladu, že majitel tohoto života chce opravdu svoje tělo regenerovat a naučit se, jak omládnout.

 

      Ke mně přicházeli lidé, kteří poznali cenu života, až když stáli nad propastí a bylo třeba jim jen vzít míru na rakev. Aby změnili své zvyklosti, bylo třeba nadlidské síly. Jestliže to však učinili a drželi se přísně zákonů přírody, našli cestu zpět k užitečnému a inteligentnímu životu, tak jak si ho vysnili. 

     Jeden muž ukončil svá studia s vyznamenáním a hrudníkem vzedmutým pýchou. Zdá se, že byl jediný, který svoji práci oceňoval. Ve třiceti byl prodavačem, ve čtyřiceti příležitostným dělníkem a v padesáti tulákem.

     Vzal jsem ho s sebou cestou do Miami na dlouhém, osamělém úseku dálnice na Floridě. Jeho oděv, tělo a dech páchly nepředstavitelně. Myslel jsem, že dávno překročil šedesátku. V nejbližším městě jsem mu proti jeho vůli dopomohl k dokonalé očistě a pořídil jsem mu obnošené šatstvo. 

 

     Když jsme přijeli do Fort Pierce, kde jsem vlastnil kousek lesa, navrhl jsem mu tříměsíční zkušební dobu se střevními výplachy, syrovou stravou a šťávami s podmínkou, že bude v lese pracovat a vzdá se tabáku a alkoholu. Pochyboval, ale souhlasil. Dodržel slovo a pracoval pro mě víc než rok.

 

     Když jsem tam potom svůj pozemek prodal, držel se dál mého programu a s nově získanou sebedůvěrou se propracovával z jednoho dobrého místa k dalšímu, lepšímu. Potkali jsme se po dvanácti nebo čtrnácti letech. Skoro jsem ho nepoznal - přesněji řečeno - nepoznal jsem ho vůbec.

 

     Vypadal jako pětatřicetiletý, plný pohybu, elánu a zdraví. Zúčastnil se právě schůze farářů. Ano, stal se knězem a věnoval svůj čas a život jiným lidem, včetně potulných alkoholiků, kterým ukazoval, jak je možno omládnout, jestliže k tomu máme rozum a vůli.

 

     Jeden ze zajímavých aspektů jeho "regenerace" je skutečnost, že během prvních čtyř až pěti let po změně životního stylu, ho často lékaři chtěli odeslat do nemocnice, protože jeho žluté zbarvení kůže bylo podezřelé ze žloutenky. Na základě svých vědomostí o čisticích pochodech jater věděl, že se nejedná o žloutenku, ale vyplavování rozpuštěných odpadových látek z jater. K tomu přispívala šťáva z karotky a jiné šťávy, které denně pil. Část odpadu se vylučovala kožními póry. Když jsem ho viděl naposledy, nebylo po žluté barvě kůže ani památky. Právě naopak - jeho barvu pleti by mu byla mohla závidět každá žena.

     Definitivně omládl. 17

----------------------------------------------

Další informace jsou v následující kapitole ŽLUČNÍK

 

 

předchozí   …   další

Naše menu vyberte si

Zdraví na dlani V bavlnce Zdarma eShop Úsměv pro děti - videopřednášky o dětech