Lev Nikolajevič Tolstoj

Lev Nikolajevič Tolstoj,

(9. září 1828 - 20. listopad 1910) byl ruský spisovatel a filozof, představitel realismu.

     Velký ruský prozaik a filozof Lev Nikolajevič Tolstoj spatřil světlo světa za vlády cara Mikuláše I., a to dne 28. srpna 1828 na statku své matky v Jasné Poljaně. Jeho rodina patřila od dob imperátora Petra I. Velikého k prominentním šlechtickým rodům. Po nedokončených studiích se krátce neúspěšně věnoval spravováním svého panství.

     V roce 1851 vyměnil péči o rodný statek za šavli a odjel nejprve na Kavkaz, později, v čase Krymské války, se v hodnosti poručíka carské armády účastnil obrany Sevastopolu. V této době začal publikovat svá první literární díla, která mu přinesla věhlas. Zmiňme především autobiografickou trilogii Dětství, Chlapectví, Jinošství a Sevastopolské povídky. Mezi lety 1863-1869 napsal jeden z nejkrásnějších románů v dějinách literatury Vojna a mír, který následoval neméně úspěšný román Anna Kareninová. Psal také pohádky pro děti, bajky a filozoficko-náboženské traktáty. 

     V šedesátých a sedmdesátých letech 19. století prodělal životní krizi a hlubokou sebereflexi. Kdysi lehkovážný muž se sklonem k hazardním hrám se proměnil v hloubajícího filozofa. Pod vlivem studia Rousseaua, Schopenhauera, náboženských otázek křesťanství, konfucianismu a buddhismu se rodí jeho nové filozofické učení. Tolstoj vyměnil svůj sametový oblek za oděv prostého mužika, zřekl se svých zeměpanských výsad i titulů a plně se začal věnovat studiu pedagogiky a bohosloví. V Jasné Poljaně založil slavnou školu, kde sám krátce vyučoval děti po vzoru Jeana J. Rousseaua. Aby se sblížil s prostým lidem, žil v souladu s přírodou. Věnoval se manuelní práci v zemědělství, stal se vegetariánem a učil se dokonce krejčovskému a ševcovskému řemeslu.

 

 

Novinky

 

 

Vegetariánem se stal v 60 letech

    O rozvoj ideje vegetariánství na přelomu 19. a 20. století v Evropě se zasloužil Tolstoj svou morální autoritou. Kolem svého 60. roku přešel na vegetariánství a začal propagovat tento způsob výživy především z důvodu filosoficko-etického.

 

Když vidíte děti, jak trýzní kočku nebo ptáčka, napomínáte je, učíte je soucitu s živým tvorem. Ale sami chodíte na lov a zasedáte k obědu, pro který bylo zabito pár tvorů. Nepozastavíte se nad touto zjevnou protichůdností?

 

Dokud budou na světě jatka, budou i pole válečná.

 

L.N. Tolstoj napsal, že "zabíjením zvířat kvůli jídlu v sobě člověk nevyhnutelně potlačuje svoji nejvyšší duchovní schopnost - soucit a milosrdenství k živým stvořením jako je on sám - a otupováním svých vlastních citů se stává krutým". Také upozornil, "že pokud jsou naše těla živými hrobkami zabitých zvířat, jak můžeme očekávat, že na Zemi zavládnou ideální podmínky".

 

"Masožravost je pozůstatek nejprimitivnějšího barbarství..."

 

"Vegetariánství je kritériem, podle něhož poznáme, jestli je něčí snaha o morální dokonalost pravdivá a upřímná"

 

"Masožerství dalo by se prominout, pokud by bylo podepřeno rozumnými důvody. Ale těchto není. Je to zlá záležitost, nemající v našich dobách nijakého opodstatnění."

 

"Když vidíte děti, jak trýzní kočku nebo ptáčka, napomínáte je, učíte je soucitu s živým tvorem. Ale sami chodíte na lov a zasedáte k obědu, pro který bylo zabito pár tvorů. Nepozastavíte se nad touto zjevnou protichůdností?"

 

"Nezabíjej - nevztahuje se jen na vraždění člověka, ale na vše, co žije. A toto přikázání bylo zapsáno v srdci člověka ještě dříve, než bylo dáno na hoře Sinaji."

 

předchozí   …  

Naše menu vyberte si

Zdraví na dlani V bavlnce Zdarma eShop Úsměv pro děti - videopřednášky o dětech