5. Z čeho se skládá výživa?

Sledování video textu

 

 

     Jeden z velkých problémů na světě je bez pochyby výživa. Civilizované národy jsou postiženy podvýživou stejně jako ty nejubožejší národy, které vegetují za hladovění nebo na pokraji hladovění. Tyto civilizační příznaky existují přes nadměrnou nabídku potravy.

     Tento problém vyplývá z toho, že lidé dávají přednost stravě, která „dobře“ chutná a je nabízena obzvláště účinnou reklamou.

     Příliš mnoho potravin, které se dnes konzumují je méněcenných, co se týče nejdůležitějších a nejpotřebnějších účinných látek.

 

     Nejdůležitější výživné látky jsou enzymy. Enzymy nejsou obsaženy jen v syrových rostlinách, ale také v lidském těle, kde se podílí na všech činnostech a funkcích.

     Enzymy jsou citlivé na vysokou teplotu. Asi do 45°C jsou nejúčinnější a stávají se neúčinnými při teplotě od 45°C do 50°C. Jsou-li vystaveny teplotě přes 55°C, zahynou.

     Mrtvá hmota nemůže plnit úlohu živého organizmu, a z toho důvodu ztrácí potrava, vystavená teplotě nad 55°C, svou výživnou hodnotu. Taková potrava může sice zachovat život lidského těla, což také činí, avšak stále víc na úkor zdraví, energie a vitality.

     Názorným příkladem je krmení telátka pasterizovaným mlékem. Při pasterizaci se mléko zahřívá asi na 80°C, aby se usmrtily bakterie. Jenže tím se usmrtí také všechny enzymy. Telátka, která se krmí pasterizovaným mlékem, umírají do šesti měsíců!

 

 

     Každá rostlina, zelenina, ovocný plod, každý ořech a všechna semena jsou ve svém, syrovém, přirozeném stav složena z atomů a molekul, které jsou bez výjimky nasyceny enzymy. Atomy a molekuly, tvořící lidské tělo, odpovídají atomům a molekulám potravy, kterou jíme, a působí navzájem synergicky. (Synergizmus je zesilování účinku kombinací stejně působících látek.) Úkolem a účelem výživy je doplnit a obnovit atomy a molekuly, ze kterých jsou složeny buňky a tkáně těla.

 

     Pro vědomou a nevědomou činnost našeho těla spotřebujeme značné množství energie. Tuto energii dodávají buňkám a tkáním enzymy. Jestliže enzymy v tomto procesu svoji úlohu splnily, vytřídí se na tomto procesu zúčastněné buňky, které jsou automaticky krevním a lymfatickým proudem dopraveny do tlustého střeva a odtud jako odpad vyloučeny.

 

     Jakmile se tyto buňky spotřebují, jsou nahrazeny novými, které se „vybudují“ ze zkonzumované potravy, a tím se udržuje cyklus výměny energie. Závisí na kvalitě této výměny, jestli budujeme zdraví, energii a vitalitu - nebo opak.

 

Vzhledem k této skutečnosti je jasné, že nemoci a předčasné stárnutí jsou výsledkem našeho zanedbávání; to znamená, že nedodáváme tělu potravu, kterou se regenerují buňky a tkáně, naše krev a náš nervový a svalový systém.

 

 

Novinky

 

     Naše zažívací ústrojí pracuje díky enzymům, které jsou obsaženy v každém živém atomu a molekule, ze kterých jsou složeny buňky a tkáně našeho těla, a které se podílí na každém výkonu a funkci lidského organizmu. Enzymy jsou molekuly, které existují v buňkách, mimo ostatních molekul.

     V lidském těle jsou komplikované „laboratoře“, ve kterých vznikají životně důležité substance. Tyto laboratoře tvoří systém žláz s vnitřní sekrecí a životně důležité substance nazýváme hormony, které se osmózou (prolínáním) dostávají přímo do krve. Přítomnost enzymů v každé žláze umožňuje tento transfer.

 

     Důležitou komponentou hormonů je, kromě enzymů, množství stopových prvků, které jsou postřehnutelné, zjistitelné a viditelné jen za pomoci extrémně výkonných mikroskopů a jiných vědeckých přístrojů.

     Ještě nedávno jsme tyto stopové prvky vůbec neznali. Dnes víme, že je jich nejméně 43 vedle šestnácti elementů, ze kterých je hmota převážně složena.

     Dnes víme, že nejméně 59 prvků lidského těla se účastní jeho funkcí a činností, a víme také, že absence jednoho nebo více těchto prvků nebo jejich nerovnováha mají přímý vliv na lidské zdraví.

     Seznam těchto stopových prvků je uveden v mé knize  „Zářící zdraví“ – kapitola 32 a „Čerstvé zeleninové a ovocné šťávy“. Je však životně důležité, aby tyto prvky v těle byly stále doplňovány a jejich rovnováha udržována. Z tohoto důvodu bychom měli jíst každý den dostatečně čerstvé, syrové a na tyto prvky bohaté potraviny, abychom si zachovali vyrovnané a zdravé tělo.

 

     V naší rodině se snažíme jíst denně aspoň dvě nebo tři z následujících potravin, které obsahují prakticky všech 59 prvků:

alfalfa (vojtěška), tuřín, zelí, paprika, karotka, kukuřice,
okurka, mořské řasy, lískové ořechy, artičoky, fazolky mungo,
olivy, papaya, piniové oříšky, dýňová semena a řeřicha potoční.

 

     Musím však upozornit na to, že hybridy (křížením vypěstované rostliny), především kukuřice, jsou na stopové prvky chudé. Snažme se proto, pokud možno, nejíst hybridy (užitkové rostliny).

     V menším množství obsahují stopové prvky přirozeně všechny ostatní potraviny, které zde neuvádíme.

     Jestliže však jíme čerstvou syrovou zeleninu, saláty a ovoce, můžeme si být skoro jisti, že dostáváme celou paletu stopových prvků a jiných účinných látek, které organizmus potřebuje.

 

     Něco, co považuji za velice důležité, je mořská voda. My používáme mořskou vodu „Catalina“, kterou kupujeme v obchodech s biologickými potravinami. Pochází z Tichého oceánu, z blízkostí ostrova Catalina, vzdáleného mnoho kilometrů západně od kalifornského pobřeží. Zjistili jsme, že je to voda, která obsahuje všech 59 stopových prvků. Přidáváme si denně jen asi 1/4 kávové lžičky do některého nápoje nebo do salátu.

     Musím vás ovšem varovat, abyste nepoužívali nikdy vodu
z některého slaného moře ve vnitrozemí.

 

Zjistil jsem, že tato voda nejen že není užitečná, ale může dokonce organizmu škodit.

 

 

předchozí   …   další

Naše menu vyberte si

Zdraví na dlani V bavlnce Zdarma eShop Úsměv pro děti - videopřednášky o dětech