Správná výživa - I. Sacharidy

 

Sacharidy: cukry obsažené v rostlinných a živočišných tkáních. Zastaralé a nesprávné označení pro sacharidy je uhlovodany, uhlohydráty nebo karbohydráty

 

     Vaše tělo obsahuje asi sedmdesát procent vody. Žádná potrava nemůže proniknout stěnou střevní a být přijata tělem; aniž by nebyla předtím zpracována a zkapalněna trávicími šťávami v zažívacím ústrojí. Jen asi sedm procent všech elementů, ze kterých je tělo složeno, jsou sacharidy. Chemické substance ze sacharidů jsou škroby a cukry.

 

     Neexistuje ani špetka škrobu ve struktuře vašeho těla, a není to ani možné, protože škrob totiž není rozpustný ve vodě a nemůže se tedy proměnit v tekutinu.

 

     Tělo stojí moc námahy a energie, aby přeměnilo škroby na cukr.

 

     Sacharidy ve vašem těle mají formu cukrů, které jsou rozpustné ve vodě a tedy tekuté, takže je tělo může účelně využít. O druzích cukrů je třeba něco vědět.

 

     Chemikové dělí cukry do následujících skupin: cukr z cukrové třtiny, z cukrové řepy a z kukuřice - to jsou tovární produkty, vyrobené za vysokých teplot - zbavené všech živých enzymů, a tím nebezpečné, tělu škodící potraviny.

 

     Přeměnou škrobů na cukr v zažívacím ústrojí vzniká glukóza (hroznový cukr). Laktóza (mléčný cukr) je obsažena v mléce. 

 

     Je nutné, abyste tomuto rozdělení a jeho významu porozuměli, protože přírodní cukry jsou přítomny ve všech rostlinách. Mimoto je slazení potravin více méně nutné, aby jejich kombinace byly chutnější. 3

 

 

Novinky

 

Med

     Tělo potřebuje cukr, ale ne třtinový, kukuřičný nebo z cukrové řepy. Potřebuje přírodní cukr a jenom ten může plně využít: cukr obsažený v zelenině, ovocných plodech a medu.

 

     Požívání průmyslového bílého cukru má škodlivý účinek na zuby, žaludek, střeva a celou zažívací trubici: způsobuje střevní poruchy, cukrovku, rakovinu,oční choroby, hnisavé procesy, vypadávání zubů a onemocnění dásní. Bílý cukr je zvláště škodlivý pro ženy; provokuje a zesiluje menstruační bolesti azhoršuje nervozitu, která se sice považuje za "přirozený" úkaz, ale ve skutečnosti je samozřejmě nepřirozená.

Vynechání cukru často odstraní tyto potíže.

 

     Abyste tomu porozuměli a pochopili škodlivost bílého cukru, musíte si ujasnit, že každá potrava, kterou vezmete do úst, potřebuje tři až pět hodin, aby prošla tenkým střevem. Toto zpomalené tempo je nutné proto, aby se každá částečka požité potravy stala zažívacím procesem tekutou, aby mohly molekuly osmózou proniknout stěnou střevní do krve a krví se dostat do jater.

 

     Vitaminy, minerálie a enzymy v živém, nikoliv teplem zpracovaném medu, jsou tím, co chceme. Křišťálově jasný, za vysokých teplot zpracovaný med, byl okraden o důležité vitální látky včetně pylu. Takový med by se neměl kupovat! 3

 

 

Cukr a alkohol

     Bílý cukr se stane tekutým, ještě než opustí žaludek. Doslova přeteče přes dvanácterník do tenkého střeva. Sotva urazil kousek cesty v tenkém střevě, je přeměněn na glukózu a alkohol. V tomto stavu vtéká do jater, která jsou velkým množstvím glukózy zaplavena.

     A právě proto, že jsou játra glukózou zaplavena, předávají ji do krve a způsobují přesycení krve nadměrným množstvím cukru, což nese s sebou problémy.

     Překročí-li obsah glukózy v játrech práh tolerance, přemění játra glukózu na částečky tuku.

     Výsledek: tuková degenerace jater.

 

Tak ztloustnete

Ponechávat si tukové částečky v játrech je bezúčelné, a proto se jich játra zbavují. Co se s nimi stane? Právě to, co lidé nechtějí! Jsou přitahovány svalovými partiemi těla, které jsou člověkem při pohybu zanedbávány, to je krajinou hýžďovou a žaludeční, přičemž ani krajina pod bradou nebývá zapomenuta.

     Obyčejně to trvá průměrně prvních 30 let života, než tukové kapénky zvětší a změní strukturu těla cukr milujících obětí a dalších třicet až čtyřicet let, než se tuk odstraní - v hrobě.

     To by mělo sloužit mladé generaci jako výstraha!

     Dělejte to jako já. Já považuji bílý cukr za jed a tak s ním také zacházím. Nemá místa v programu vedoucím k zářícímu zdraví. 3

 

 

Rafinované škroby

     Už jsme řekli, že se nevyskytuje ve struktuře vašeho těla žádná sebemenší částečka škrobu. Škrob jako, takový není rozpustný ve vodě a jestliže mluvím o škrobu, pak mám na mysli vařené a jinak zpracované zrní a produkty z obilí, stejně jako všechny výrobky z mouky.

     Dnes je chléb a všechny škrobové produkty, prodávané v obchodech, vyráběn z jemné, "najemno mleté" mouky.

     Pro lidi je tato "jemnost" spojená s civilizací, dobrým vzhledem a dalšími přednostmi. V bílé mouce zničil "zjemňovací proces" všechno, co bylo na potravině cenné, v neposlední řadě enzymy. Skoro každá životně důležitá látka byla odstraněna nebo zničena. Pro klid svého svědomí přidávají mlynáři k mouce bezcenné umělé produkty nebo chemikálie, aby ji - a ostatní své - výrobky - zase "obohatili". Tato "zjemnělá" mouka je mrtvá. 

     Ještě nikdy jsem neslyšel o mrtvole, že by se "obohacena" proměnila v něco úplně jiného, než je mrtvola.

     Není možné, aby člověk přírodu zlepšil tím, že z potravin odstraní životně důležité látky, a pak je nahradí továrními produkty, aby je obohatil nebo obnovil.

     Zcela určitě nejsou výrobky z bílé mouky - jako chléb, buchty, keksy apod. - ani užitečné ani důležité pro stavbu těla. Nemají žádný význam, pokud jde o získání zářícího zdraví.

 

Pečení

     Ještě škodlivější je konzumace pečených moučných výrobků. Pečená potrava ze škrobů je zvláště nebezpečná.

     Proč? Protože za prvé je rozehřátý tuk zcela nestravitelný. Dále tukem nasycené škroby - už ze zásady. Je prakticky nemožné přeměnit tukem nasycené škroby v cukr. Současně nemůže být přehřátý tuk správně emulgován, což je pro jeho využití tělem nutné. 

 

     Tato zdravotně škodlivá kombinace vede v těle k tvorbě plynů, přestože z počátku šíří pocit spokojenosti a dobré pohody. Konečný produkt nestravitelných potravin je zahnívající a zkvašená "kaše" z jídla, která se dostala do tlustého střeva.

 

     Nepříjemně páchnoucí plyny a zácpa jsou následkem konzumace takových jídel - jako amolety, osmažené brambory a podobně. 3

 

 

Bílá mouka - pomocník smrti

     Obilí obsahuje tu nejvyšší koncentraci škrobů a v tom je ten problém. Dříve veškerá mouka ze mlýna byla jednoduše "celá" mouka a obsahovala všechny přírodní živiny.

     Rakousko a Maďarsko (Rakousko-Uhersko), tenkrát nejdůležitější země Evropy produkující mouku, začalo používat stroje vybavené válci, aby se zrní rozdrtilo a struktura buněk rozrušila. Další vývoj vedl potom k produkci jemné mouky a vídenští pekaři se specializovali na něco, čemu se tenkrát říkalo a dnes ještě říká "vídeňská žemle" (kaisrovka).

     Jako obyčejně byli Američané hned připraveni z evropské posedlosti po vídeňské specialitě vytlouct kapitál, a tak začal kolem roku 1880 "pšeničný průmysl" v Minnesotě produkovat bílou mouku, která byla rok od roku víc denaturovaná.

     Jaký paradox a jaká zrůdnost vznikly, když civilizace v takzvané periodě pokroku a výzkumu odstranila výrobou mouky skoro všechny stopy života ze zrní, které bylo čtyři tisíce roků používáno jako celek"!

     Jeden z prvních, kteří objevili toto nebezpečí, byl Sylvester Graham, zastánce umírněnosti a čisté potravy. Narodil se 1784 a zemřel 1851. Byl pro použití celého hrubě pomletého zrna při výrobě chleba i jiného pečiva. Jeho specialita, Grahamův chléb, se peče a jí dodnes. Je překvapující číst publikace lékařů o přednostech "zjemněných" produktů z bílé mouky, která prohlašují za výživné, přestože je dokázán pravý opak. Tyto články jsou šířeny zainteresovanými svazy.

     Když přišla tato jemná mouka do módy, byl prominentními lékaři jak v Evropě, tak v Americe tento způsob denaturování mouky odsouzen, pranýřován a zatracen jako krok ke zhoršení lidského zdraví.

     Jak byli prozíraví a dalekozrací a jak se to všechno ukázalo být pravdivé! 

 

     Zevní obal zrna obsahuje mnohé z nejdůležitějších vitaminů k udržení zdraví, jako například biotin, riboflavin a kyselinu nikotinovou - abychom uvedli aspoň některé. Bez nich se jedná o chybnou výživu, která vede ke spoustě nemocí a např. k zácpě.

 

     Zde jsou některé choroby, u kterých bylo definitivně prokázáno, že jejich příčina leží v nadměrné konzumaci produktů z bílé mouky: rozšíření srdce, akutní chudokrevnost, otoky nohou, ochrnutí. Slovy nelze popsat, jak je nebezpečná konzumace pečiva z denaturované bílé mouky. Jestliže chceme získat zářící zdraví, takováto potrava k výživě nepatří.

     Nepřehlédněte skutečnost, že pečení vyžaduje mnohonásobně vyšší teplotu, než je 58 °C, která stačí ke zničení enzymů. Přesto existují lidé, kteří si myslí, že kousek chleba potřebují. Jistě nezpůsobí mnoho škody, když snědí občas jeden nebo dva krajíčky samožitného chleba. Během tohoto jídla by se mělo sníst trochu zeleniny nebo plodů (nikoliv kyselých), i kdyby to měly být jen dva stvoly celeru.

     Celé zrní se nemusí vařit. Stačí, když je přes noc namočíte do teplé vody (52 °C).

     Jestliže jsou zrna dostatečně měkká, dají se dobře pokousat, jsou velice výživná a mohou se přisladit medem, nikdy však cukrem. Přidáme-li k tomu několik naklíčených zrn, pak je to obzvláště dobré a užitečné jídlo. 3


------------------------------------

 

Sacharidy a obilí

     Nemám v úmyslu své čtenáře vyděsit a způsobit, aby si mysleli, že jsou vydáni věčnému zatracení, jestliže okamžitě nezmění své stravovací zvyklosti. Nic mně není tak vzdálené, jak toto.

 

     Většina lidí ještě dost netrpěla, aby se mohla přes noc rozhodnout á být ochotna vzít na sebe břemeno takové drastické změny. Mimoto to není také nutné. Jestliže však chceme omládnout, pak je podle mého názoru a zkušeností velice důležité, abychom udělali něco pro vnitřní očistu svého těla.

 

     Abychom tomuto aspektu našeho programu porozuměli, bylo by dobře, udělat si krátký přehled o tom, jakými procesy musí projít potrava, kterou sníme, aby mohla být buď strávená a poskytla výživu tělesným buňkám, anebo se přeměnila v jedy, které budeme muset zlikvidovat. To, že většina našich učitelů nezahrnula do základních učebních plánů podrobné studium lidské anatomie, je hříšné zanedbání povinností. Léta požaduji, aby se děti naučily všechno o svém těle - jak zevně tak vnitřně - ještě dříve než se naučí číst, psát a počítat. Naučily by se tím; jak je nesmírně nutné starat se o svoje tělo po celý život. Naučily by se, že se tak vyvinou v inteligentní a užitečné občany, jestliže budou svoje tělo správně živit tak, jak to požaduje příroda, protože jejich duševní síla bude bdělejší a jasnější. Naučily by se, že by to byla jejich vlastní chyba, kdyby stárly, staly se neužitečnými a předčasně slabými. Mimoto by se naučily, že nemoci nejsou nic záhadného, že příroda nás vybavila všemi možnými prostředky, abychom mohli po celý život chorobám zabraňovat.

 

     Naučily by se vyrůstat v úctě ke všemu živému. Vyrůstaly by v lidi, kterým by se už pouhé pomyšlení na poškozování zvířat a lidí ošklivilo. Bojovaly by odhodlaně proti trápení zvířat vstřikováním bakterií za účelem výroby očkovacích látek a sér - největšímu zločinu tohoto století. Naučily by se, že se v tomto případě jedná o komplot "kšeftařů", kteří chtějí hlavně očkovací látky prodat, přestože jsou to substance, které chorobám nezabraňují, ani je neléčí.

 

     Nevěřte těmto tvrzením, aniž byste je neprošetřili - tak jako já: pořádně, nezaujatě a otevřeně. Rád bych se později pokusil vysvětlit, jak jsou tato tvrzení plná fantazie.

 

     Kdybychom byli od dětství vedeni k tomu, abychom rozuměli funkcím našeho těla, věděli bychom, že se naše tělo skládá z miliónů mikroskopicky malých buněk. Z nich jsou složeny tkáně, tělní tekutiny i pevné kosti v našem organismu. Přestože jsou tyto buňky nepatrné, jsou vybaveny životem a inteligencí. Reagují na duševní podněty, aniž bychom si toho byli vědomi. Jsou našimi služebníky v každém jenom myslitelném směru. Aby mohly vykonávat svoji práci, potřebují potravu, stejně jako služebníci v našem denním životě. Poslíčkové v našich domácnostech, kancelářích a továrnách nemohou pracovat, jestliže hladoví a kvalita jejich práce je v přímém vztahu ke kvantitě a kvalitě potravy, kterou jim poskytneme. Když si uvědomíme, jak nepatrnou péči věnujeme našim buňkám, těmto malým pomocníkům, pak musíme přiznat, že je příroda vybavila velkou odolností.

 

     Jestliže dosáhneme svou prací nebo výživou hranic těchto obranných sil, budeme určitým způsobem varováni. Budeme možná unaveni nebo vyčerpáni, dostaneme bolesti hlavy nebo jiné nesčetné potíže uvedené v medicínském lexikonu.

 

     Jestliže si těchto varovných signálů z nevědomosti nebo nedbalosti nevšímáme, přijde další varování přírody ve formě nemoci, která odpovídá bezprostřednímu stavu buněk našeho těla a jejich okolí. Jestliže jsme opomenuli jíst potravu, která buňky vyživuje, a současně zanedbali nutnost odstraňovat z těla nahromaděný odpad, pak jsme nechali buňky nejen hladovět, ale zatížili jsme je i jedy, které tělo přijme z odpadových látek uskladněných v těle.

 

     Nejen podle mých zkušeností potřebuje malá buňka živou potravu. Mimoto musí být potrava taková, aby ji zažívací orgány mohly rozložit na atomy a molekuly, které potom krev a lymfa dopravují k buňkám.

 

      Bez ohledu na to co jíme a pijeme - jestliže jsme rozumní a porozuměli jsme principu výživy buněk, měli bychom si zvyknout jíst denně aspoň dostatečné množství živé potravy, aby buňky a tkáně byly zaopatřeny. Později vysvětlím, proč se k tomu nejlépe hodí právě čerstvé, syrové šťávy. Jestliže pijeme denně půl až jeden litr šťáv, enormně z toho těžíme - jestliže ne hned, pak v průběhu času určitě. Čerstvá, syrová zelenina, saláty a čerstvé ovoce konzumované vcelku, jsou přirozeně stejně tak dobré, ne-li dokonce lepší.

 

     Chtěl bych na tomto místě připomenout, že zelenina a saláty tělo budují, kdežto ovoce ho čistí. Nesmíme proto zapomenout, že ovoce nemůže nahradit zeleninu a saláty a že nemají na tělo stejný účinek. Důrazně ještě upozorňuji, že se tyto potraviny musí jíst syrové, aby přinášely život a působily jako stavební kameny. Jestliže však tyto potraviny zpracováváme, konzervujeme, pasterizujeme a uchováváme v plechovkách, ztrácí se tím jejich život a ničí se jejich život darující účinek. 

 

     Atomy a molekuly jsou prakticky ty nejmenší částečky, na které může být hmota rozložena. I zelenina, saláty a ovoce se skládají z atomů a molekul. Jestliže se spojí dva nebo více atomů, vznikne molekula. Proto má voda chemický vzorec H20; to znamená, že ta nejmenší částečka vody se skládá z  dvou atomů vodíku a jednoho atomu kyslíku. Vzorec molekuly škrobu C6H10O6 říká, že je složena ze šesti atomů uhlíku, desíti atomů vodíku a šesti atomů kyslíku.

 

     Zajímavé na škrobové molekule je, že se nerozpouští ani ve vodě, ani v alkoholu, ani v éteru. Když jsem si tuto skutečnost poprvé uvědomil, poznal jsem okamžitě, proč mělo obilí a sacharidy, které jsem konzumoval ve velkých množstvích, takový ucpávající účinek na játra, která tím ztvrdla jako prkno. Mimoto jsem měl také vysvětlení pro tvorbu písku a kamenů ve žlučníku a ledvinách, pro tvorbu nepřirozených sraženin v  krevních cévách a kapilárách, které v  celém organizmu způsobovaly změny jako hemoroidy, nádory včetně rakoviny a jiné poruchy.

 

     Pečlivé vyšetření mně dále odhalilo, proč tolik lidí, kteří ze zvyku jí bílý chléb, obilí, výrobky z mouky a vůbec sacharidy, mají uhry (akné) a jinak nečistou pleť.

 

     Zjistil jsem, že škrobová molekula, která není rozpustná ve vodě, putuje jako stabilní molekula krevním a lymfatickým oběhem, aniž by ji mohly buňky, tkáně nebo žlázy využít. Tělo se pokusí ji vyloučit. Jestliže jsou vylučovací orgány zatíženy nahromaděnými molekulami - ve formě povlaků na stěnách, nemohou je odstranit a tělo hledá jinou cestu, která vede přes póry kůže. A tím dostaneme uhry.

 

    Také tady nám pomůže opět příroda. Na ničem jiném se nedaří bakteriím lépe, než na škrobu. V tom případě nám vlastně pomáhají odbourávat nahromaděné škrobové molekuly ve formě hnisu, který může být kůží lépe vyloučen. Tím vznikne uher.

 

     S tímto obrázkem před očima můžete možná snadněji akceptovat moje tvrzení, že žádná léčba nemůže být trvalého charakteru, pokud nejsou vylučovací orgány prosty nahromaděného odpadu a pokud nejsou z výživy odstraněny škrobové potraviny a obilí. Pro toho, kdo přemýšlí v zajetých kolejích, to zní bezesporu drasticky a radikálně vzhledem ke skutečnosti, že se lidstvo po tisíciletí živilo převážně obilím a škrobovinami. Jako  odpověď na tuto argumentaci poukazuji na jinou skutečnost, že totiž nemocní lidé, kteří přestanou jíst obiloviny a škroboviny a konzumují jen živou, život podporující potravu, zlepší nejen svůj tělesný a duševní stav, ale obyčejně se zbaví svých nemocí.

 

     Mimochodem - všimli jste si, jak se kůže lidí, kteří jedli mnoho škrobovin a obilovin, časem vysuší, scvrkne a zvráskovatí? Tvrzení, že škrobová a obilná potrava dodá všechno, co potřebuje mladý muž, aby se stal sportovním esem, a co potřebuje mladá dívka, aby z ní byla filmová hvězda, se zakládá na polopravdách a nepravdách.

 

     Potřebujete-li pro toto tvrzení důkaz, rozhlédněte se u stolů bufetů a jiných zařízení s rychlým občerstvením a počítejte děti a mladé lidi, jejichž obličeje jsou posety furunklyekzémy a jinými kožními vyrážkami. Jsem si jist, že zjistíte, že právě tito dávají přednost škrobovým potravinám před ostatními.

 

     Je to následek chybné výchovy. Kdyby tito lidé mohli vidět jen několik roků dopředu, naučili by se držet svoji chuť k jídlu na uzdě a jíst a pít jen takové potraviny, které jim v pozdějších letech umožní být mladšími, dynamičtějšími, atraktivnějšími a úspěšnějšími.

 

 

 

předchozí   …   další

Naše menu vyberte si

Zdraví na dlani V bavlnce Zdarma eShop Úsměv pro děti - videopřednášky o dětech